17 C 221/2025-33 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 49 673,95 Kč s přísl. za základě smlouvy o úvěru „PRESTO Půjčka“ č. , Anonymizováno, která byla uzavřena , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) a žalovanou dne 3. 8. 2018. Původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 118 552 Kč, který měl být vrácen věřiteli v 84 splátkách (včetně fixního úroku 4,40 % ročně). Původní věřitel zkoumal před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované. Žalovaná úvěr čerpala 7. 4. 2018 na svůj bankovní účet. Žalovaná své povinnost podle smlouvy neplnila, a proto původní věřitel rozhodl o zesplatnění úvěru k 11. 4. 2024. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek z 9. 9. 2024.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Z žádosti z 2. 8. 2018 o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalovaná žádala původního věřitele o poskytnutí úvěru 100 000 Kč (84 splátek). Na základě uvedené žádosti bylo ověřeno v BRKI a NRKI, že žalovaná byla se třemi žádostmi o úvěr v roce 2018 odmítnuta a jedna žádost byla odvolána. Žalovaná dlužila 767 682 Kč s měsíční splátkou 9 828 Kč a bez splátek po splatnosti; dále měla k dispozici úvěrový rámec 45 000 Kč (s využitím 865 Kč) a úvěrový rámec kreditních karet 124 000 Kč (se zůstatkem k čerpání 83 716 Kč, bez částek po splatnosti). Dle registru SOLUS nebyl zjištěn na žalovanou žádný záznam. Z doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalovaná uváděla částku 32 000 Kč (z podnikání), součet splátek úvěrů 9 828 Kč, měsíční výdaje 7 000 Kč (vyjma splácení úvěrů), výdaje na bydlení 3 500 Kč.4. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že účet žalované u původního věřitele nebyl účtem pro příjmy z výdělečné činnosti. Na uvedený účet byly zasílány částky z účtu žalované u , právnická osoba, . a byly z něj spláceny úvěry; konečný zůstatek účtu žalované za období květen až červenec 2028 činil debet 4 832 Kč (z kontokorentního limitu 5 000 Kč). Příjmy žalované na účet odpovídaly výdajům.5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru „PRESTO Půjčka“ z 2. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaná požádala původního věřitele o poskytnutí úvěru 118 552 Kč (sestávajícího z částky 100 000 Kč pro žalovanou a 18 552 Kč na úhradu poplatků). Úvěr měl být vrácen ve splátkách po 1 643 Kč měsíčně (84 splátek). Původní věřitel byl oprávněn od smlouvy odstoupit v případě prodlení žalované. Z akceptace návrhu z 3. 8. 2018 soud zjistil, že původní věřitel žádost žalované akceptoval.6. Z výpisu z úvěru za leden 2018 soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalované částku 118 552 Kč, z toho 100 000 Kč na účet žalované, zbytek na úhradu poplatků. Z výpisu z úvěru za březen 2024 soud zjistil, že zůstatek úvěru činil k 28. 3. 2024 částku žalovanou.7. Z oznámení o okamžité splatnosti úvěru a výzvy k úhradě dlužné částky z 11. 4. 2024 soud zjistil, že původní věřitel uplatnila své právo na odstoupení od smlouvy o úvěru s ohledem na prodlení žalované s plněním platebních povinností podle smlouvy. Z poštovního podacího archu z 12. 4. 2024 soud zjistil, že žalované bylo odstoupení odesláno poštou.8. Z rámcové smlouvy o postupován souborů pohledávek z 30. 11. 2023 a ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek z 9. 9. 2024 soud zjistil, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky banky z 12. 9. 2024 a podacího archu z 16. 9. 2024 soud zjistil, že původní věřitel oznámil postoupení pohledávky žalované.9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby z 19. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby. Z podacího lístku z 19. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně odeslala výzvu poštou žalované.10. Uvedená skutková zjištění soud převzal za svůj skutkový závěr ve věci.11. Soud dospěl k právnímu závěru: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouvy podle § 2395 občanského zákoníku. Původní věřitel splnil svou povinnost podle smlouvy o úvěr žalované poskytl. Před uzavřením smlouvy byl zkoumána podle § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost žalované; i když lze mít určité výhrady proti nedostatečnému ověření příjmů a výdajů žalované (s výjimkou splátek dluhů, které byly ověřeny dostatečně), lze považovat plnění povinností žalované podle smlouvy po dobu několika let za potvrzení, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena řádně.13. Původní věřitel v souladu se smluvním ujednáním odstoupil od smlouvy podle § 2001 občanského zákoníku pro prodlení žalované a uplatil své právo na jednorázové splnění dluhu žalovanou. Podle § 1970 občanského zákoníku přísluší žalobkyni kromě úroků podle smlouvy též právo na úhradu úroků z prodlení.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 187,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 988 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 673,95 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 3 100 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 950 Kč ve výši 1 249,50 Kč.