18 C 151/2025-28 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 17 518,23 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplaceného úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně jako postupníka plyne ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s postupitelem dne 27. 1. 2025.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě zjištění učiněných z předložených listin žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, , a.s., IČ , IČO, dne 8. 3. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr až do výše 15 000 Kč. Žalovaný čerpal z úvěru 15 932,86 Kč. Podmínky smlouvy, které byly sjednané, porušil. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalovaný měl půjčenou částku vrátit spolu s roční úrokovou sazbou ve výši 60 %, RPSN činilo 81,02 % ročně. Žalobkyně uvedla, že žalovaný zaplatil celkem částku 1709,71 Kč. Dlužná částka dle vyčíslení žalobkyně se skládá z: dlužné jistiny ve výši 14 133,34 Kč, dlužného poplatku ve výši 900,00 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění 10. 9. 2024 ve výši 2 484,89 Kč, kapitalizovaných úroků od 11. 9. 2024 do 27. 1. 2025 ve výši 1 066,77 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od 11. 9. 2024 do 27. 1. 2025 ve výši 740,08 Kč.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2991 o bezdůvodném obohacení zákona č. 89/2012 Sb., neboť s ohledem na nepřípustnou výši smluvního úroku a RPSN v době uzavření smlouvy této odepřel právní ochranu ve smyslu § 6, 8 citovaného zákona a posoudil je jako smlouvy neplatné podle § 580 odst. 1 téhož zákona, a to tím spíše, že žalovaný uzavřela smlouvy v pozici spotřebitele (dále s odkazem na § 1810 téhož zákona).Soud byl tedy připraven přiznat žalobkyni nárok na zaplacení dlužné jistiny včetně zákonného příslušenství (15 932,86 Kč – 1 709,71 Kč) tj. částku 13 290,29 Kč vzniklou rozdílem částky půjčené (15 932,86 Kč) a částky zaplacené (1 709,71 Kč). Ve zbytku pak soud žalobu zamítl.Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 353,00 Kč, přičemž tato částka představuje 51,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,87 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 24,13 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 518,23 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % dle § 137/3 o.s.řVýrok o povinnosti žalobkyně doplatit poměrnou část soudního poplatku ve výši 200 Kč vychází ze znění položky 2, bod 2 sazebníku soudních poplatků z. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, když ve věci nebyl vydán platební rozkaz.