18 C 344/2025-16 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16 979,95 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, a to z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené mezi účastníky dne 19. 2. 2019.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud provedl důkaz Smlouvou o úvěru, Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, Sazebníkem poplatků, dokladem o čerpání úvěru, oznámením o zesplatnění a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:Dne 19. 2. 2019 uzavřeli účastníci Smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které žalobkyně jakožto bankovní ústav poskytla žalované úvěr až do výše sjednaného limitu 64 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tento úvěr včetně dohodnutému úroku tak, jak uvedeno ve smlouvě. Nedílnou součást smlouvy tvořily obchodní podmínky žalobkyně. Pro případ prodlení žalované se splácením jakékoliv částky bylo sjednáno oprávnění žalobkyně prohlásit všechny pohledávky z úvěrové smlouvy po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené v upomínce za splatné a požadovat zaplacení celého zůstatku úvěru. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, a proto žalobkyně dopisem ze dne 13. 5. 2025 prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Žalobkyně se dožaduje zaplacení: jistiny ve výši 15 179,95, smluvním úrokem kapitalizovaným ke dni 13. 5. 2025 na částku 3 373,68 Kč, zákonným úrokem z prodlení, kapitalizovaným za období od prodlení dlužníka se splácením do dne 13. 5. 2025 na částku 1 056,64 Kč, spolu se smluvním úrokem ve výši 10,90 % ročně z částky 16 979,95 od 14. 5. 2025 do zaplacení Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 16 979,95 od 14. 5. 2025 do zaplacení. Předžalobní výzvou vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu.5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:6. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle ust. § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících občanského zákoníku, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 64 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr žalobkyni splatit spolu s úrokem z úvěru v dohodnutých splátkách. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, dostala se do prodlení s úhradou splátek, a proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího ze smlouvy a od úvěrové smlouvy odstoupila. S ohledem na uvedené má soud nárok žalobkyně za prokázaný, a proto soud žalobě vyhověl jak co do požadované jistiny a úroků z úvěru, tak co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § nařízením vlády č. 351/2013 Sb.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 894,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 979,95 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 690 Kč ve výši 1 404,90 Kč.