9 C 131/2025-21 — Okresní soud v Karlových Varech

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 26. 8. 2025 žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 69.872,01 Kč s příslušenstvím.Žaloba je odůvodněna tím, že mezi [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne 17. 4. 2023 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách včetně sjednaného úroku. Žalovaná úvěr nesplácela a [anonymizováno] proto zůstatek úvěru včetně příslušenství prohlásil za splatný. Žalovaná zůstatek úvěru nesplatila a je proto povinna hradit úrok z dlužné částky ve smluvní výši a také úrok z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 uzavřené mezi žalobcem a [anonymizováno]. Dále byla mezi [anonymizováno] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem dne 21. 8. 2023 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách včetně sjednaného úroku. Žalovaná úvěr nesplácela a [anonymizováno] proto zůstatek úvěru včetně příslušenství prohlásil za splatný. Žalovaná zůstatek úvěru nesplatila a je proto povinna hradit úrok z dlužné částky ve smluvní výši a také úrok z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 uzavřené mezi žalobcem a [anonymizováno]. Celková dlužná částka činí ke dni podání žaloby 69.872,01 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku.Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila k žalobě. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.).Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje.Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.pokračování -3- sp. zn. 9 C 131/2025Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Mezi účastníky byl sjednán závazek právního předchůdce žalobce poskytnout žalované úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru, na jejichž základě vznikla žalované povinnost splatit poskytnuté úvěry v pravidelných měsíčních splátkách. Povinnost žalované vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Tuto svoji povinnost žalovaná nesplnila. Protože se žalovaná ocitla v prodlení se splacením úvěrů, vznikl žalobci (jako věřiteli pohledávky za žalovanou na základě jejího řádného postoupení) podle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 17.500 Kč, který vychází z ustanovení § 2048 občanského zákoníku. V důsledku prodlení žalované vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Protože je nárok žalobce důvodný, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.434 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 11.580 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání žaloby) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 19.079,30 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.pokračování -4- sp. zn. 9 C 131/2025