10 C 10/2026-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, , IČO , IČO, jednal se žalovanou o uzavření smlouvy o úvěru, avšak žalobkyně není schopna smlouvu doložit. Právní předchůdce žalobkyně zaslal na účet žalované částku 18 000 Kč v pěti platbách dne 6. 12. 2023 (5 000 Kč), dne 11. 12. 2024 (3 000 Kč), dne 13. 12. 2024 (3 000 Kč), dne 14. 12. 2024 (3 000 Kč) a dne 15. 12. 2024 (4 000 Kč). Žalovaná dosud ničeho nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni.2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 19. 1. 2026 soud zjistil, že na účet žalované č. , č. účtu, došla dne 6. 12. 2023 částka 5 000 Kč, dne 11. 12. 2024 částka 3 000 Kč, dne 13. 12. 2024 částka 3 000 Kč, dne 14. 12. 2024 částka 3 000 Kč a dne 15. 12. 2024 částka 4 000 Kč.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni.6. Z dopisu žalobkyně ze dne 20. 6. 2025 soud zjistil, že před podáním žaloby vyzvala žalovanou ke splnění dluhu.7. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá skutková zjištění vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:9. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poukázal žalované na její účet celkem částku 18 000 Kč, a to v souvislosti s jednáním o uzavření smlouvy o úvěru, kterou však žalobkyně soudu nedoložila. Lze proto uzavřít, že v případě neprokázání závazku žalované vrátit částku 18 000 Kč z titulu dluhu z úvěru, vzniklo přijetím této částky žalované bezdůvodné obohacení, které je povinna dle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. vydat žalobkyni, která prokázala postoupení pohledávky smlouvou ze dne 22. 5. 2025, společně s úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku v závislosti na předžalobní výzvě žalobkyně.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.