10 C 96/2026-27 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 282 748,24 Kč s příslušenstvím, z titulu nesplaceného úvěru, který žalované poskytla na základě smlouvy ze dne 29. 8. 2024, č. , hodnota, .2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Dle § 115 a) o.s.ř. ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.4. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná se ve věci nevyjádřila, provedl soud pouze důkazy předložené žalobkyní, na jejich základě zjistil následující skutkový stav:5. Dne 29. 8. 2024, byla mezi právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, .) a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru Optimální splátka č. č. , hodnota, , dle níž se banka zavázala žalované poskytnout za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných závazků úvěr, jehož konečná výše činila dle Oznámení o provedení čerpání půjčky výši 305 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 339,94 Kč společně se smluvním úrokem ve výši 7,3 % ročně. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky a ceník. Žalovaná čerpala úvěr ve sjednané výši, své povinnosti však neplnila, když právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku 22 750,76 Kč a žalobkyně proto úvěr dne 14. 4. 2025 zesplatnila. Žalovaná nadále ani přes zaslanou předžalobní výzvu ničeho nehradila a žalobkyni dluží částku 282 249,24 Kč na nesplacené jistině, dlužný smluvní úrok ve výši 11 733,36 Kč, dlužný úrok z prodlení ve výši 335,98 Kč a dlužné poplatky ve výši 499 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 6. 8. 2025 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.6. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému na požádání poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. V souladu s citovaným zákonným ustanovením, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, neboť mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o úvěru uzavřená dle § 2395 občanského zákoníku, přičemž žalovaná porušila své právní povinnosti, když sjednané splátky úvěru nesplácela řádně, věřitel v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnil, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. se žalovaná dnem následujícím po dni zesplatnění, ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výši úroku ve smluvené výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Soud neshledal žádný důvod neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru, úvěruschopnost žalované byla posouzena řádně. Aktivní legitimace žalobkyně je dána, neboť žalobkyně se stala věřitelem žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávky v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 283,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 310 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 282 748,24 Kč sestávající z částky 9 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 730 Kč ve výši 6 243,30 Kč.