12 C 153/2026-35 – Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 38 860,63 Kč s příslušenstvím z titulu nesplnění povinností ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi účastníky dne 16. 1. 2024, č. , číslo, v rámci které byl žalovanému poskytnut úvěr s rámcem čerpání 36 690 Kč.2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.3. Soud provedl důkaz smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 16. 1. 2024, č. , číslo, , úvěrovou zprávou, výpisem z účtu žalovaného, předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 16. 1. 2024 smlouvu revolvingovém o úvěru č. , číslo, , žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 36 690 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách v minimální výši 4 % z čerpané částky spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně. Účastníci si sjednali pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky smluvní pokutu ve výši 500 Kč, dále na nákladech vymáhání za každý měsíc částku 300 Kč. Žalovaný načerpal celkem částku ve výši 42 663 Kč, vrátil částku 25 396,18 Kč, poté přestal úvěr splácet, proto žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne 6. 1. 2026 a vyzvala žalovaného k doplacení úvěru v té době ve výši 42 607,12 Kč do 14 dnů od data 6. 1. 2026. Žalovaný zůstal dlužen na jistině částku 35 010,21 Kč, na poplatcích částku 195 Kč, na pojištění částku 986,42 Kč, na nákladech vymáhání částku 1 030 Kč a na smluvní pokutě 1 639 Kč. V rámci prověření úvěruschopnosti žalovaného tento deklaroval měsíční příjem ve výši 20 000 Kč, z výpisu z jeho účtu je zřejmé, že disponoval částkou potřebnou ke splácení úvěru, což je osvědčeno i tím, že po celou dobu trvání úvěrového vztahu dluh splácel.5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:6. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Soud má za prokázané, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli výše uvedenou smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěrový rámec ve výši 36 690 Kč a žalovaný se jej zavázal žalobkyni splatit včetně dohodnutých úroků. Žalovaný však své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky v dohodnuté době řádně nesplnil a ocitl se tak v prodlení s úhradou svého závazku. Vedle povinnosti zaplatit žalobkyni zůstatek jistiny úvěru, pojištění, nákladů na vymáhání a smluvní pokuty dle ust. § 2048 o.z., vznikla žalovanému dle ust. § 1970 občanského zákoníku povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení z dlužných částek. Žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru v souladu s ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb. dostatečným způsobem, o čemž svědčí skutečnost, že velkou část dluhu zaplatil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 459 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 555 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 860,63 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.