13 C 23/2026-14 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3.10.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 79 300,31 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Dle § 115a o. s. ř. ve věci samé bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 13.2.2026.4. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností soud zjistil následující skutkový stav:5. Dne 21.2.2024 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , dle níž se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 2 398 Kč sestávajících z jistiny, smluvního úroku a pojistného, součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, výše RPSN byla 12,63%. Žalovaná dle splátkového kalendáře, přehledu plateb úvěru, úvěr čerpala dne 21.2.2024, sjednané splátky nehradila řádně. Žalobkyně úvěr zesplatnila k 20.8.2025, vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky v částce 81 532,99 Kč. Přes předžalobní výzvu nebylo žalovanou ničeho zaplaceno, neuhrazená jistina činila 78 300,31 Kč, smluvní pokuta 1000 Kč.6. V souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nároky včetně příslušenství důvodnými, neboť mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o úvěru, žalovaná porušila své smluvní povinnosti, když úvěr nebyl řádně splácen, žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnila, vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek sestávající z jistiny, kapitalizovaného úroku, úroku z prodlení, smluvní pokuty, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Žalovaná se dnem následujícím po dni zesplatnění ocitla v prodlení s plněním svých peněžitých závazků, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za období prodlení, výši úroku ve smluvené výši, včetně kapitalizovaného úroku. Úvěruschopnost žalované byla posouzena řádně, není zde žádného důvodu ve smyslu § 1813 a násl. občanského zákoníku, který by měl za následek neplatnost předmětné smlouvy o úvěru. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 173 Kč.