18 C 5/2026-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 50 000 Kč s příslušenstvím dle skutkového děje uvedeného v žalobě.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o úvěru č. 535692015 ze dne 15. 12. 2022 soud zjistil, že obsahem smluvního vztahu je závazek právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a závazek žalované tuto částku uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 38 332 Kč v dohodnutých splátkách nejpozději do 15. 12. 2023.5. Ze souhrnné informace o výši dluhu (tabulka umoření) soud zjistil, že žalovaná neuhradila na splátkách ničeho. Žalobkyně požadovala pouze úhradu dlužné jistiny.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 28. 4. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni.7. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:9. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na základě, které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 50 000 Kč, žalovaná se zavázal poskytnutou částku vrátit včetně souhrnného poplatku ve splátkách. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, právnímu předchůdci žalobkyně za dobu trvání smlouvy neuhradil na splátkách ničeho. S ohledem na uvedené má žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovanou v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena, nepochybně právo na vrácení neuhrazené jistiny. Žalované se dostalo plnění ve výši 50 000 Kč v souladu se smlouvou, a proto je povinna poskytnuté plnění vrátit. Žalované tak uložena povinnost k plnění, včetně úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětem řízení nebyly žádné jiné nároky ze smlouvy, soud se platností předmětné smlouvy ve smyslu § 1813 občanského zákoníku nezabýval.10. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 904 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.