13 C 339/2020-27 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení zahájeného dne 15. 4. 2020 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později doplněného, učinila žalobkyně úhradu televizního poplatku ve výši 135 Kč měsíčně za období od února 2019 do srpna 2019 včetně v celkové výši 945 Kč s tím, že žalovaný byl v lednu roku 2019 zařazen jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, za uvedené období však nesplnil svoji povinnost poplatek uhradit. Nárokovala proto také zákonný úrok z prodlení za období vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé jednotlivé platby, která nastává k 15. dni daného měsíce s tím, že tento kapitalizovala ke dni podání žaloby a jedná se tak o částku 84,62 Kč celkem. 2. Žalovaný nárok odmítal s tím, že není povinen poplatky hradit, žalobkyni na zaslaném formuláři zaškrtl, že nemá televizi, a poslal to zpět, jak bylo žádáno. Poučili ho tam, že v tomto případě platit nemusí, s výzvou dostal formulář k vyplnění, byla tam přímo kolonka, kterou zaškrtl. Poslal to zpět v obálce, neexistuje k tomu ale žádný doklad a není to tak schopen prokázat. Také na družstvu žádal, aby mu ze stejných důvodů neúčtovali televizní přípojku. 3. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaný byl písemně vyzván k přihlášení poplatníka, kterou adresovala žalobkyně žalovanému doporučeným dopisem ze dne 2. 7. 2018, kterou si dle dodejky převzal 20. 7. 2018. Toto ostatně nebylo ani mezi účastníky sporné. 4. Ve výzvě bylo žalovanému osvětleno, za jakých okolností je povinen být přihlášen jako plátce televizního poplatku, byl poučen o zákonné úpravě, jakož i možnostech doložit, že tuto povinnost nemá. Současně mu bylo sděleno, že v případě, kdy na výzvu nebude ve lhůtě do 30 dnů nijak reagováno, bude žalobkyně nucena žalovaného za poplatníka televizního poplatku považovat a žalovaný bude zařazen do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. 5. Žalobkyně tvrdila, že ze strany žalovaného nebylo na tuto výzvu nijak ve lhůtě reagováno, z toho důvodu byl následně do evidence poplatníků zařazen. Toto žalovaný sice popíral, kdy tvrdil, že zaslal zpět žádané prohlášení na formuláři, nebyl však schopen prokázat, že tak skutečně učinil. Jde o tvrzení v jeho prospěch, které musí být doloženo, a toto bylo také podmínkou pro úspěch žalovaného ve sporu, jak plyne z níže uvedené úpravy. 6. K úhradě dlužných poplatků byl jménem žalobkyně vyzýván prostřednictvím České pošty, s. p., oddělení DINO ze dne 17. 9. 2019, 16. 11. 2019 a 8. 1. 2020, kdy první výzva byla vhozena do schránky, druhé dvě se vrátily po marném uplynutí úložní doby. 7. Povinnost žalovaného k úhradě televizního poplatku, jakož i jeho výše a splatnost, vyplývá přímo ze zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Kdo se dle něho stane poplatníkem, je sám dle § 8 odst. 2 oznámit provozovateli nebo pověřené osobě, že se jím stal ve lhůtě 15 dnů, stejně tak se případně sám z evidence odhlašuje dle odst. 8. 8. Televizní poplatek se platí podle § 2 odst. 2 zákona ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, a poplatníkem televizního poplatku je podle § 3 odst. 2 zákona fyzická nebo právnická osoba, která televizní přijímač vlastní, resp. po stanovenou dobu užívá. 9. Dle § 3 odst. 4 zákona, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen„ provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností ode dne marného plynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 10. Dle § 7 zákona poplatník platí televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby s tím, že je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Měsíční výše televizního poplatku pak činí dle § 6 zákona 135 Kč. 11. Žalobkyně je pak dle § 10 zákona oprávněna se svého práva domáhat u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského, pokud poplatník nezaplatil, a to ani přes výzvu, ve které mu byla poskytnuta přiměřená lhůta. 12. Žalovanému, který neprokázal, že by na výzvu žalobkyně ve stanovené lhůtě nereagoval, a byl proto následně žalobkyní v souladu se zákonem přihlášen do evidence poplatníků, tedy vznikla povinnost hradit zákonný televizní poplatek vždy měsíčně do 15. dne. Jelikož v řízení ani netvrdil, že by vůči žalobkyni poplatkovou povinnost splnil, resp. potvrdil, že nikoliv, soud žalobkyni vyhověl a žalovanou částku přiznal, když dle zákona byla žalobkyně oprávněna přihlásit žalovaného do evidence poplatníků ještě dříve, než tak skutečně učinila, a to již po marném uplynutí 30 denní lhůty od obdržení výzvy žalovaným. 13. Jelikož žalovaný v předmětném období neuhradil poplatky řádně a včas vždy nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce, dostal se tím ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) do prodlení vždy následujícím dnem a žalobkyně má proto v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně nárokovala zákonný úrok z prodlení ze žalované částky ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých poplatků kapitalizovaný ke dni podání žaloby, který vyčíslila správně, a soud jí proto i co do žalovaného příslušenství vyhověl. 14. Plně úspěšné žalobkyni náleží dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) náhrada nákladů řízení, které jsou konkrétně tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 400 Kč (za dva úkony právní služby po 200 Kč; konkrétně převzetí věci a sepis žalobního návrhu, podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu) a dále dvěma paušálními náhradami po 100 Kč jako náhradami advokátových hotových výdajů, náležejícími k úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky. Advokát jako plátce DPH má rovněž nárok na náhradu této daně a tedy 21 % z uvedených částek (s výjimkou soudního poplatku) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení činí 1 126 Kč. Splatné jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta. 15. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.