22 C 85/2020-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud žalovanému uložil zaplatit mu částku celkem 5 894,60 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 273,54 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky 4 000 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že s žalovaným uzavřel dne 20. 12. 2018 o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Žalovaný se nejprve zaregistroval na internetových stránkách žalobce (www.orangefinance.cz) a poté požádal o poskytnutí úvěru. Žalobce žádost o úvěr schválil a následně účastníci uzavřeli Smlouvu. Na základě Smlouvy se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr nejpozději dne 17. 1. 2019, spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 870,60 Kč, splatit. Úvěr poskytl žalobce žalovanému převodem na účet č. [bankovní účet], a to dne 20. 12. 2018. Žalovaný poskytnutý úvěr, ani poplatek za jeho poskytnutí žalobci neuhradil, proto žalobce požaduje i úhradu zákonného úroku z prodlení z jistiny úvěru, tj. z částky 4 000 Kč ode dne následujícího po datu splatnosti, tj. od 18. 1. 2019 do zaplacení. Úrok z prodlení ve výši 9,75 % ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. od 18. 1. 2019 do podání žaloby, tj. 30. 9. 2019 představuje částku 273,54 Kč. Žalobce dále po žalovaném požadoval smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 4 000 Kč od 22. 11. 2017 do 18. 1. 2019, přičemž nárok ni mu vznikl podle čl. IX. 1. A. Smlouvy. Celková výše smluvní pokuty tak činí 1 024 Kč. Žalobce nárokuje smluvní pokutu pouze do výše ½ jistiny. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne 3. prosince 2020 se, ač řádně a včas předvolán, nedostavil. Zástupce žalobce se z jednání omluvil a souhlasil s rozhodnutím bez jeho přítomnosti. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků o odročení jednání nepožádal, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů bez přítomnosti stran sporu (§ 101 odst. 2, 3 o.s.ř.). 3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným soud zjistil, že na jejím základě se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 4 000 Kč. Uvedený úvěr se žalobce zavázal žalovanému poskytnout bezhotovostním převodem na bankovní žalovaného. Žalovaný se zavázal žalobci zaplatit k termínu splatnosti úvěru částku 4 870,60 Kč. Roční úroková sazba byla dle Smlouvy mezi účastníky sjednána ve výši 1 227 %. Z potvrzení o provedení platby ze dne 16. 8. 2019 má soud za prokázané, že žalobce zaslal na účet žalovaného částku 4 000 Kč. Ze Smlouvy bylo dále zjištěno, že žalovaný se zavázal žalobci poskytnutý úvěr včetně poplatku za jeho poskytnutí vrátit nejpozději do 28 dní od poskytnutí úvěru. Dle čl. IX. 1 a. Smlouvy se žalovaný zavázal, v případě prodlení s plněním, žalobci zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je v prodlení. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně a včas neuhradil poskytnutý úvěru a s ním spojený poplatek, žalobce dopisem ze dne 25. 8. 2019 vyzval žalovaného k úhradě dluhu. 5. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl. 6. Dle § 1757 odst. 1 o. z. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí. 7. Dle § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě. 8. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. V daném případě při posuzování žaloby, po stránce skutkové i právní, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi stranami bylo sjednáno, že žalobce žalovanému poskytne úvěr ve sjednané výši. Žalobce smlouvou a výpisem z účtu prokázal, že žalovanému peněžní prostředky poskytl. Žalovaný však podmínky smluvního vztahu porušil tím, že řádně a včas nesplatil poskytnutý úvěr. Žalobce žalovaného vyzval dopisem k úhradě dluhu. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši a vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku dluhu. Soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou jak do jistiny 24000 Kč, tak smluveného poplatku za poskytnutí úvěru z úvěru 870,60 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 024 Kč. 13. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši ve výši 9,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení a již žalobcem kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 273,54 Kč (za období od 18. 1. 2019 do 30. 9. 2019). 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 894,60 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 15. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Jednoduchost a typovost podání je zcela zjevná, což nijak nesouvisí se skutečností, že žaloba je podána na předepsaném formuláři návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, neboť pro posouzení je rozhodný obsah, nikoliv forma podání. S výjimkou číselných údajů a identifikace žalovaného žalobní tvrzení neobsahují žádná specifika, žaloba je naopak formulována tak, aby v ní byly (v jednotlivých obdobných věcech týkajících se téhož žalobce) měněny vždy jen číselné údaje vztahující se k uzavřené smlouvě a výši dluhu. Ostatní tvrzení zůstávají neměnná a text žaloby tak lze považovat za podaný na ustáleném vzoru. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Podání pro žalobce opakovaná, vydávaná podle stejného schématu, kde jsou zaměňována pouze některá, konkretizovaná skutkově jednoduchá data, jsou co do jejich vyhotovení daleko méně náročná. Odměna a náklady související s těmito úkony jsou proto obecně nižší. 16. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.