29 C 137/2020-14 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 3 687 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil především tím, že s žalovaným uzavřel dne 3. 10. 2019 Rámcovou smlouvu a na ni navazující Úvěrovou smlouvu (dále jen„ Smlouva“). K uzavření Rámcové smlouvy může dojít prostřednictvím internetových stránek [právnická osoba] na [int. stránka], případně v mobilní aplikaci [právnická osoba]„ [příjmení]“ v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně mobilní aplikace [příjmení], která stejně jako internetové stránky funguje pouze na základě zvoleného hesla. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Žalovanému byl zaslán podpisový SMS kód. Zadáním kódu byla následně smlouva uzavřena. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je ověřena identita žadatele, v případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být klientem odeslána 1 Kč na bankovní účet [právnická osoba] nebo jako v tomto případě žalovaným zaslán výpis z vlastního bankovního účtu. Pokud je bankovní účet veden na jméno, které se shoduje se jménem žadatele o úvěr, je následně na daný účet schválená výše úvěru převedena. Na základě úvěrové smlouvy poskytl žalovanému dne 3. 10. 2019 částku 3 000 Kč, a to na účet označený žalovanou ve smlouvě [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 687 Kč. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byla žalobcem informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadala při uzavírání Rámcové smlouvy, k jeho úhradě. Dále byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady ve výši celkem 200 Kč. evidoval ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši 3 687 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 3 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatek za express výplatu ve výši 199 Kč, smluvní pokuty ve výši 90 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 16,15 Kč od 27. 4. 2020 do 12. 5. 2020 a dále zákonný úrok z prodlení z částky 3 687 Kč od 13. 5. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 3. 12. 2019 uzavřena smlouva o Úvěrová a rámcová smlouva, na jejímž základě žalobce žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobci uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč a úvěr splatit do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalobce žalovanému poskytl sjednanou částku 3 000 Kč dne 3. 10. 2019 převodem na bankovní účet žalovaného uvedený ve Smlouvě. Z listiny označené jako„ výpis čerpání, splátek a úhrad“ bylo zjištěno, že výše úvěru byla mezi účastníky sjednána ve výši 3 000 Kč. Z uvedené listiny dále vyplývá, že žalovaný žalovanému na vyčerpané jistině dluží částku 3 705 Kč. Žalovaný se na druhé straně zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit do 30 dní od jeho poskytnutí spolu s poplatkem za jeho poskytnutí, celkem tedy částky 3 099 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy byly Úvěrové podmínky [právnická osoba] Součástí Smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě pro případ opoždění se se zaplacením splátky, ve výši 3 % z jistiny úvěru. 5. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jejího závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovanou dosud uhrazen, ani jinak nezanikl. 6. Dle ustanovení § 1757 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí. 7. Dle § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě. 8. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jejího závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl. 13. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů 1 489 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za 3 úkony dle mimosmluvní sazby ve výši 200 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř.