29 C 185/2020-12 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 220 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 008,66 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 019,35 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 081,04 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 8 081,04 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalobce žalobu odůvodnil především tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO] dne 28. 4. 2014 Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen Smlouva). Nedílnou součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce otištěné na její zadní straně. Na základě Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce, kromě poskytnuté půjčky, částku ve výši 20 902 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 193 Kč, s úrokovou sazbou 19,98 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 4 751 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 958 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 766 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 6. 2015. Žalovaný neuhradil na celkovou částku za celou dobu trvání smluvního vztahu ničeho a dostával se postupně do prodlení s jednotlivými týdenními splátkami, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo dne 22. 6. 2015 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která na dlužné jistině činila 11 231,92 Kč a na dlužném poplatku částku 5 988,08 Kč. Rovněž se tato neuhrazená zápůjčka se úročí úrokem, a to ve výši 19,98 % ročně a úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky. Pohledávka vyplývající ze Smlouvy, včetně příslušenství, byla ze strany právního předchůdce žalobce postoupena na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Hodnota pohledávky ze Smlouvy činila ke dni postoupení 12 220 Kč (dlužná jistina ve výši 8 081,04 Kč, dlužného poplatku ve výši 4 138,96 Kč) spolu s příslušenstvím, tedy kapitalizovaným úrokem ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny od 23. 6. 2015 do 24. 6. 2019 v částce 10 019,35 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od 30. 6. 2015 do 24. 6. 2019 v částce 4 008,66 Kč. Žalobce žalovanému zaslal výzvu k plnění před podáním žaloby. 2. Již v podané žalobě souhlasil žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud využil ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ a žalovaného usnesením vyzval k vyjádření k záměru soudu rozhodnout bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu ustanovení § 46b písm. a) o.s.ř., ve Slovenské republice, kde mu byly doručeny dle místních předpisů, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. V řízení zůstal nečinný. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným dne 28. 4. 2014 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce se zavázal žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 25 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobci celkem 45 902 Kč (půjčených 25 000 Kč a poplatek 20 902 Kč tvořený součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 193 Kč v sazbě 19,98 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky 4 751 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek 12 958 Kč) v 60 týdenních splátkách po 766 Kč, s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne po uzavření smlouvy. Součástí Smlouvy byly i Smluvní podmínky, které dle Smlouvy byly na zadní straně formuláře. Z čl. 3 Podmínek bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen s výší roční procentní sazby nákladů (RPSN) půjčky. Dopisem ze dne 24. 6. 2019 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávek ze Smlouvy na žalobce a žalovaný vyzván k zaplacení 12 220 Kč s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. Žalovaný byl vyzván dopisem ze dne 21. 2. 2020 k úhradě dlužné částky. 5. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, kdy závazkový právní vztahy vzniklý ze Smlouvy o zápůjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný úrok (§ 2392 odst. 1 o. z.). Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý úrok. Na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] byla žalovanému poskytnuta částka 25 000 Kč. Přestože žalobce doklad o vyplacení těchto částek nedoložil, žalovaný tento fakt nesporoval, když zůstal ve sporu pasivní. Dle smlouvy se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobce vedle jistiny také tzv. poplatek tvořený rovněž smluveným úrokem, tedy celkem částku 20 902 Kč. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Že by žalovaný celý dluh, či větší část než tvrdil žalobce, uhradil, tedy že by jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. 6. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů 2 252 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za 3 úkony dle mimosmluvní sazby ve výši 300 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř.