CS · EN DE FR brzy

12 C 136/2021-18 — Okresní soud v Liberci

ECLI: ECLI:CZ:OSLI:2021:12.C.136.2021.1
Datum: 2021-09-16
Předmět: Převod EPR - zaplacení částky 14.817,00 Kč s přísl.
Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "
["peněžité plnění"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: Převod EPR - zaplacení částky 14.817,00 Kč s přísl.. Aplikuje: § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 46b (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 817 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že se žalovanou uzavřela dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu č. [anonymizováno] [číslo], na jejímž základě dodávala žalované plyn do odběrného místa na adrese [ulice a číslo] [obec a číslo] Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu. Fakturou [číslo] na částku 14 817 Kč vyúčtovala žalobkyně plyn dodaný žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum], splatné ke dni 10. 9. 2019. Na tuto fakturu žalovaná ničeho neuhradila a je tedy v prodlení se zaplacením částky 14 817 Kč. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o sdružených službách plynu, kterou se zavázala dodávat žalované plyn do odběrného místa na adrese [adresa], [PSČ]. Žalovaná se zavázala žalobkyni za dodaný plyn zaplatit dohodnutou platbu za dodávky plynu a distribuční služby. Fakturou [číslo] na částku 14 817 Kč vyúčtovala žalobkyně plyn dodaný žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum], splatné ke dni 10. 9. 2019, v celkovém množství 9,61 MWh. Žalovaná ničeho na dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce odeslala žalované předžalobní výzvu k plnění dne [datum], ale ani na tuto žalovaná nijak nereagovala. 5. Žalovaná je občanem cizího státu, jedná se proto o věc s cizím prvkem, kdy soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost pro jednání a rozhodnutí dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. Žalobkyně je právnickou osobou, která má sídlo v České republice, tedy státu, který je členem Evropské unie a žalovaná je státním občanem [země]. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti a právního řádu, jímž se věc řídí, je proto nutno vycházet z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které vstoupilo v účinnost dnem 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaná má poslední známé bydliště v České republice, a to na adrese [adresa]. Tím je dána příslušnost českých soudů pro projednání a rozhodnutí této věci. Podle čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Žalovaná není státním příslušníkem České republiky, má zde však své poslední známé bydliště. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 72 odst. 2 věty prvé a druhé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. 7. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy byla v souladu s ustanovením § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, kterou žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované plyn do odběrného místa proti povinnosti žalované za dodaný plyn zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně své povinnosti splnila, neboť žalované plyn dodávala a jeho dodávku řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by nedoplatky, které jí v souvislosti s dodávkou obou komodit vznikly, uhradila, že její povinnost k úhradě vymáhané částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. 8. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě nedoplatků nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 817 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 72 (458/2000 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 46b (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.