12 C 206/2021-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 19 408 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu č. P [číslo], na jejímž základě dodávala žalovanému plyn do odběrného místa EAN OPM [anonymizováno]. Žalobkyně dále s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. E [číslo], na jejímž základě dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa EAN OPM [číslo]. Součástí uvedených smluv byly i [ulice] podmínky [právnická osoba], a.s. pro dodávky elektřiny a zemního plynu domácnostem a maloodběratelům. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně plyn dodaný žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 17 128 Kč, splatné ke dni 9. 6. 2020. Na tuto fakturu žalovaný dále ničeho neuhradil a je tedy v prodlení se zaplacením částky 17 128 Kč. Dále žalobkyně fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 572 Kč, splatné ke dni 2. 9. 2020. Na tuto fakturu žalovaný dále ničeho neuhradil a je tedy v prodlení se zaplacením částky 572 Kč. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o sdružených službách plynu, kterou se zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa EAN OPM [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal žalobkyni za dodaný plyn zaplatit dohodnutou platbu za dodávky plynu a distribuční služby. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně plyn dodaný žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 17 128 Kč, splatné ke dni 9. 6. 2020 v celkovém množství 16 408,07 kWh. Dále uzavřela žalobkyně s žalovaným dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalovanému plyn do odběrného místa EAN OPM [číslo] Součástí smlouvy byly i [ulice] podmínky [právnická osoba], a.s. pro dodávky elektřiny a zemního plynu domácnostem a maloodběratelům. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 572 Kč, splatné ke dni 2. 9. 2020 v celkovém množství 1 287 kWh. Vzhledem k tomu, že dodávky energií byly přerušeny pro porušení podmínek smluv, vyfakturoval distributor elektřiny (společnost [právnická osoba]) poplatek za přerušení při neplacení ve výši 908 Kč. Fakturou [číslo] splatnou dne 25. 9. 2020, bylo přerušení distribuce žalovanému vyúčtováno. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 72 odst. 2 věty prvé a druhé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 6. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy byla v souladu s ustanovením § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, kterou žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalovanému plyn do odběrného místa oproti povinnosti žalovaného za dodaný plyn zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně dále v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. žalovanému dodávala elektřinu a související služby. Žalobkyně své povinnosti splnila, neboť žalovanému obě komodity dodávala a jejich dodávku řádně vyúčtovala, žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by nedoplatky, které mu v souvislosti s dodávkou obou komodit vznikly, uhradil, že jeho povinnost k úhradě vymáhané částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. 7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě nedoplatků nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že dlužná částka se stala již splatnou, náleží žalobci podle čl. III odst. 12 obchodních podmínek smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 768 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 408 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. 10. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t. neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech (neuhrazené faktury za spotřebu plynu a elektřiny), mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b a. t. 11. Soud dále dodává, že uvedení rozhodných skutečností v žalobě je zákonnou povinností žalobkyně (§ 79 odst. 1 o. s. ř.). V opačném případě by skutek, který je předmětem soudního řízení, nebyl řádně individualizován. Žaloba by byla věcně neprojednatelná. S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem soud považuje popsané žaloby za skutkově i právně jednoduché, pročež nesdílí názor žalobkyně, že se nejedná o ustálený vzor (formulářovou žalobu).