12 C 242/2021-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 18 058 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne [datum] s panem [jméno] [příjmení], narozeným [datum] jako pojistníkem pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k vozidlu značky Mercedes Benz Vito, [registrační značka]. Ze zprávy [stát. instituce] ze dne 27. 5. 2020 bylo zjištěno, že dne [datum] řídil [jméno] [příjmení] [jméno], [registrační značka] a v důsledku toho, že nedbal zvýšené opatrnosti, narazil do levého zadního rohu motorového vozidla značky Renault Megane [registrační značka] a způsobil um škodu ve výši 18 058 Kč, přičemž škoda byla v rámci pojistného plnění poškozenému nahrazena vyplacením pojistného plnění v uvedené výši dne [datum]. Ze zprávy [stát. instituce] ze dne 27. 5. 2020 dále vyplývá, že žalovaný z místa nehody ujel a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení toho, co plnila poškozenému v rámci likvidace pojistné události. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 15. 5. 2019, nicméně žalovaný ani poté ničeho neuhradil. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu ustanovení § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela dne [datum] s panem [jméno] [příjmení], narozeným [datum] (dále jen„ poškozený“) jako pojistníkem pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, k vozidlu značky Mercedes Benz Vito, [registrační značka]. Ze zprávy [stát. instituce] ze dne 27. 5. 2020 bylo zjištěno, že dne [datum] řídil žalovaný vozidlo [jméno] [příjmení] [jméno], [registrační značka] a v důsledku toho, že nedbal zvýšené opatrnosti narazil do levého zadního rohu motorového vozidla značky Renault Megane [registrační značka] a způsobil um škodu ve výši 18 058 Kč, přičemž byl označen jako viník dopravní nehody (prokázáno zprávou [stát. instituce] ze dne 27. 5. 2020). Škoda byla v rámci pojistného plnění poškozenému nahrazena vyplacením pojistného plnění v uvedené výši dne 15. 5. 2019 (prokázáno dokumentem„ informace o výplatě pojistného plnění ze dne 25. 4. 2019) Ze zápisu o poškození motorového vozidla a dokumentu Detail relace o dopravní nehodě [číslo jednací] vyplývá, že žalovaný z místa nehody ujel a porušil tak povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu policii, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení toho, co plnila poškozenému v rámci likvidace pojistné události. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhrad dlužné částky dopisem ze dne 15. 5. 2019 a stanovila mu lhůtu pro zaplacení dlužné částky do 14. 6. 2019, nicméně žalovaný ani poté ničeho neuhradil (prokázáno Výzvou k úhradě postihu z 15. 5. 2019). 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 10 odst. 1, písm. b) a c) č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), kdy Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění či bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. 6. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními způsobena dopravní nehoda, při níž došlo ke vzniku škody a v důsledku porušení povinností žalovaným, vyplývajícím z citovaných ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikla žalovanému povinnost Žalobkyni nahradit takto vzniklou škodu. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 640,8 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) v celkové výši 5 580 Kč za tři úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka s výší mimosmluvní hodnoty za jeden úkon právní služby 1 890 Kč a paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby – převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 1 360,8 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.