15 C 215/2021-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 82 131,86 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa a žalované vznikl závazek poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni uhradit. Fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na celkovou částku 82 096 Kč, splatnou ke dni 18. 11. 2020, vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období od [datum] do [datum]. Dále pak fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na celkovou částku 35,86 Kč, splatnou ke dni 26. 11. 2020, vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období od [datum] do [datum] Ani jednu z výše uvedených faktur však žalovaná neuhradila. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a zajišťovat související služby v elektroenergetice do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalovaná se zavázala žalobkyni za dodanou elektřinu zaplatit cenu stanovenou ceníkem žalobkyně (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 19. 11. 2019). Fakturou [číslo] znějící na celkovou částku 82 096 Kč, splatnou ke dni 18. 11. 2020, vyúčtovala žalobkyně elektřinu v množství 18, [číslo] MWh dodanou žalované v zúčtovacím období od [datum] do [datum] (prokázáno fakturou [číslo]). Dále pak fakturou [číslo] znějící na celkovou částku 35,86 Kč, splatnou ke dni 26. 11. 2020, vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované a související služby v zúčtovacím období od [datum] do [datum] (prokázáno fakturou [číslo]). 5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny žalobkyně dodávala žalované elektřinu a poskytovala související služby. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období od [datum] do [datum] s celkovým nedoplatkem 82 096 Kč. Dále pak žalobkyně fakturou [číslo] vyúčtovala elektřinu dodanou žalované a související služby v zúčtovacím období od [datum] do [datum] s nedoplatkem ve výši 35,86 Kč Ani jednu z těchto faktur žalovaná neuhradila. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 7. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by vzniklý nedoplatek uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 8. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě nedoplatku nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 745,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 286 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 82 131,86 Kč sestávající z částky 4 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 210 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 4 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 950 Kč ve výši 2 509,50 Kč.