16 C 113/2021-35 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 280 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný je veden jako vlastník/provozovatel osobního automobilu [registrační značka], [právnická osoba], přičemž žalovaný neměl od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku ve výši 5 980 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 65 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 92 dní. Dále žalobkyně požaduje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/199 Sb., když zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud nařídil jednání na 6. 10. 2021, k tomuto jednání se žalovaný nedostavil, z jednání se ani neomluvil, ač byl řádně předvolán. Žalobkyně se z jednání omluva. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl o věci v nepřítomnosti účastníků, když při svém rozhodování vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud má za zjištěné, že žalovaný je vlastníkem vozidla [registrační značka], x [právnická osoba] (důkaz: údaje o pojištění od Ministerstva dopravy). Soud má také za zjištěné, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 5 980 Kč představující zákonný příspěvek nepojištěného vozidla, neboť žalovaný je evidován jako vlastník vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka], x [právnická osoba] a v období od [datum] do [datum] nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy celkově 92 dní. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč za den. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva pak činí částku 300 Kč. Žalovanému byla výzva odeslána dne 30. 4. 2020. Splatnost příspěvku a nákladů byla stanovena ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy, tj. v tomto případě do dne 14. 6. 2020. Výzva rovněž mj. obsahovala poučení o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek (důkaz: údaje o pojištění od Ministerstva dopravy, výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 30. 4. 2020). Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní výzva k plnění (důkaz: předžalobní výzva včetně doručenky). 5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Žalovaný, co by osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 zákona), je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle ustanovení § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, tedy 92 dní, a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobci také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) Lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, splatnost příspěvku nastala 14. 6. 2020. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Protože v řízení nebylo zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobkyni příspěvek, ani že tento nárok žalobkyně jinak zanikl, soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč (tak jak žalobkyně požadovala). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 280 Kč sestávající z částky 200 Kč za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby) a 1 úkon po 100 Kč (jak požadovala žalobkyně za jednoduchou výzvu k plnění) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokátka žalobkyně je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.