19 C 93/2021-37 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 17 422,25 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobcem úvěrovou smlouvu [číslo] (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala úvěr splácet, a to v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 972 Kč. K čerpání úvěru došlo dne [datum]. Žalovaná žalobci splatila z poskytnutého úvěru pouze částku 13 608 Kč, zbylé splátky nehradila řádně a včas. Žalobce tedy využil svého oprávnění a úvěr zesplatnil ke dni [datum] O této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum], v němž byla rovněž vyzvána k úhradě celého dluhu. Žalovaná částka činí 17 422,25 Kč a skládá se z dlužné jistiny ve výši 14 560,25 Kč, poplatků ve výši 312 Kč, poplatků za pojištění ve výši 120 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 430 Kč a smluvních pokut ve výši 2 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání konanému dne [datum] se, ač byla řádně a včas předvolána, nedostavila. Protože zástupce žalobce se z přítomnosti u jednání omluvil a souhlasil s jednáním bez jeho přítomnosti a žalovaná o odročení jednání nepožádala, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) bez přítomnosti stran sporu. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] má soud za zjištěné, že žalovaná uzavřela dne 27 [anonymizováno] 2018 s žalobcem smlouvu o úvěru, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalované částku 20 000 Kč jako bezúčelový úvěr. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit i s příslušenstvím, tedy částku celkem 31 320 Kč, a to v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 962 Kč. Z výpisu splátek a úhrad má soud za zjištěné, že žalovaná uhradila řádně celkem 18 splátek. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas, proto žalobce využil svého práva a úvěr zesplatnil ke dni [datum], jak vyplývá z výzvy k zaplacení úvěru. Tato výzva byla žalované zaslána téhož dne, jak prokazuje podací arch ze dne [datum] Smluvní strany si ve smlouvě ujednaly rovněž smluvní pokutu pro případ prodlení žalované s úhradou dluhu. Žalobce tedy žalované vyúčtoval smluvní pokutu v souladu s úvěrovými podmínkami, a to ve výši 500 Kč za každý případ prodlení s úhradou splátky, celkem tedy 2 000 Kč. Přestože žalované byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky, jako prokazuje předžalobní výzva, žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalované poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s příslušenstvím, a to vše v celkové výši 31 320 Kč v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 962 Kč. Svůj závazek však neuhradila řádně a včas, proto žalobce úvěr zesplatnil. Smluvní strany si v úvěrové smlouvě ujednaly rovněž smluvní pokutu pro případ prodlení žalované s úhradou dluhu. Žalovaná řádně a včas neuhradila jednotlivé splátky, žalobce je tedy oprávněn požadovat rovněž smluvní pokutu v celkové výši 2 000 Kč. 5. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle § 2395 o.z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě smlouvy bylo ujednáno, že žalobce poskytne žalované peněžní prostředky, přičemž žalovaná se zavázala uhradit rovněž úroky a další příslušenství. Žalovaná své závazky dosud neuhradila, ani jiným způsobem neprokázala jejich zánik. Soud tedy považuje nárok žalobce za oprávněný, proto uložil žalované povinnost tuto částku uhradit. 6. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Žalovaná svůj závazek neuhradila řádně a včas, žalobce je tedy oprávněn požadovat smluvní pokutu. 7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud tedy žalobci přiznal i tento nárok. 8. S ohledem na to, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 422,25 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.