21 C 82/2021-47 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 20 873,34 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný způsobil dne [datum] vozidlem [anonymizováno], [registrační značka], jehož je vlastníkem a provozovatelem (dále také jen„ škodící vozidlo“), škodu na vozidle [anonymizováno], [registrační značka], jehož vlastníkem je [jméno] [jméno] (dále také jen„ poškozené vozidlo“). Ke škodě došlo tím, že žalovaný nedal přednost v jízdě poškozenému vozidlu, čímž zavinil jejich střet. Žalovaný svým jednáním porušil povinnost plynoucí ze zákona o provozu na pozemních komunikacích. K datu popsané dopravní nehody přitom nebylo ke škodícímu vozidlu sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Za takové situace vzniká povinnost [obec] kanceláři pojistitelů poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za vzniku regresivního nároku proti žalovanému ve výši jedné třetiny toho, co plnila poškozenému. Výše škody byla stanovena na 60 620 Kč, přičemž jedna třetina odpovídá částce 20 873,34 Kč. Původní věřitel, [ulice] kancelář pojistitelů, nárokovala zaplacení regresivní náhrady do [datum], ze strany žalovaného však nebylo zaplaceno ničeho. Původní věřitel postoupil tuto pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, která žalovanému oznámila postoupení pohledávky a rovněž jej upomínala. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalované, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, a proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný a proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Dne [datum] došlo k dopravní nehodě vozidla [anonymizováno], které řídil [jméno] [jméno], a vozidla [anonymizováno], které řídil žalovaný. [příjmení] byla způsobena žalovaným, který nedal přednost v jízdě a zavinil tak střet vozidel. (prokázáno záznamem o dopravní nehodě ze dne [datum], osvědčením o registraci vozidla, fotodokumentací poškození vozidel a prohlášením poškozeného). Výše škody poškozeného vozidla vzniklé touto škodní událostí byla vyčíslena na částku 60 620 Kč, kterou [ulice] kancelář pojistitelů vyplatila poškozenému dne [datum], neboť ke škodícímu vozidlu [anonymizováno] nebylo k datu způsobené nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (prokázáno stanovením výše skutečné škody vozidla, likvidační zprávou č. [anonymizováno] [rok] [číslo], vyrozuměním o výsledku šetření škodné události). Následně [ulice] kancelář pojistitelů uplatňovala uhrazené částky, po žalovaném, když mu stanovila lhůtu k plnění do 21. 3. 2019 (prokázáno dopisem označeným jako„ uplatnění práva na náhradu plnění podle § 24 odst. 9 zák. č. 168/199 Sb.“ ze dne 19. 2. 2019). Následně došlo k postoupení pohledávky z [obec] kanceláře pojistitelů na žalobkyni a oznámení této skutečnosti žalovanému dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, ale ničeho neuhradil (prokázáno dílčí smlouvou o úplatném postoupení pohledávek a její přílohou [číslo] vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum]). 5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] žalovaný zavinil vozidlem dopravní nehodu, kterou způsobil škodu [jméno] [jméno] ve výši 60 620 Kč. Poplatek za zpracování škodní události pověřeným partnerem činil 2 420 Kč. Tuto škodu uhradila [ulice] kancelář pojistitelů, a protože k vozidlu nebylo sjednáno povinné pojištění, následně ji uplatňovala na žalovaném. Když se jí nedostalo úhrady, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 6. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 3 odst. 2 věty prvé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti, poskytuje Kancelář ([ulice] kancelář pojistitelů) z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Podle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b. Podle § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o. z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. 7. Žalobkyně na základě předložených důkazů prokázala, že žalovaný způsobil dopravní nehodu vozidlem [anonymizováno] [registrační značka]. Vzhledem k tomu, že k tomuto vozidlu nebylo sjednáno povinné pojištění tzv. pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vznikla původnímu věřiteli, [obec] kanceláři pojistitelů, na základě výše uvedených ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti povinnost z garančního fondu poskytnout poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem (nepojištěného) vozidla. Následně mu na základě téhož zákona vznikl tzv. regresní nárok na náhradu toho, co poškozenému plnil. Původní věřitel svoji povinnost splnil, uhradil poškozenému dopravní nehodou vzniklou škodu a s ní spojené poplatky a vyzval k její náhradě žalovaného. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to ani jeho právnímu nástupci, na kterého nárok řádně přešel. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by vzniklý dluh uhradil, že jejich povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud z těchto důvodů považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky za oprávněný, a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 8. Protože žalovaný svoji povinnost k regresní náhradě nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Žalovaný měl plnit dle výzvy žalobce do 21.3.2019, od 22.3.2019 je tedy v prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 967,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 836 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 873,34 Kč za 3 hlavní úkony á 1 940 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a podání žaloby), 3 RP á 300 Kč dle § 13 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 720 Kč ve výši 1 411,20 Kč.