24 C 154/2020-49 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 11. 8. 2019 do zaplacení. Svůj žalobní nárok odůvodnila tím, že na základě smlouvy o dílo [číslo] 2017 ze dne [datum] se žalovaná zavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalobkyni demolici části budov bez č. p. nebo č. e. na pozemcích [parcelní číslo] a p. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], jednalo se o části bývalých zemědělských budov – betonové podlahy, obvodové zdivo, štíty, komíny, zborcené příčky, zbytky betonových monolitů a dřevěných částí, a to v souladu s předloženým projektem na demolici uvedených objektů. Dílo spočívalo zejména v demolici zbytků budov, odvozu a likvidaci zbytků budov a vyrovnání po odbourání zpevněných ploch. [ulice] inspekce životního prostředí (dále jen ČIŽP) provedla kontrolu žalobkyně z hlediska povinností vyplývajících ze zákona o odpadech, konkrétně zaměřenou na možné nezákonné nakládání s odpady po pozemku [parcelní číslo] a p. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí]. Po fyzické kontrole ČIŽP zjistila na prvním pozemku stavební odpady v různě velkých kusech – betony, cihly, kameny, vyzdívky – pozemek byl zarovnán do roviny těmito odpady. Některé odpady (kusy vlnitého eternitu, sutě, dřeva) se nacházely i mimo pozemky, přičemž bylo zřejmé, že byly původně součástí stržených budov. ČIŽP shledala porušení zákona o odpadech, když došlo k využití a následnému odstranění stavebních odpadů v zařízení, které nebylo k nakládání s odpady podle zákona o odpadech určeno – stavební odpady byly ponechány na soukromých pozemcích, čímž bylo znemožněno jejich využití (např. k zemědělské výrobě) a mohlo dojít k ohrožení životního prostředí. ČIŽP za tento přestupek uložila žalobkyni příkazem [číslo jednací] [rok] [číslo] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], pokutu ve výši 30 000 Kč, když mimo jiné konstatovala, že dílo nebylo provedeno v souladu s uzavřenou smlouvou. Žalobkyně tak byla de facto upozorněna ČIŽP, že dílo, které převzala v [anonymizováno] [rok], má skryté vady, které nebylo ani s odbornou péčí zjistitelné prohlídkou díl a při jeho převzetí, k odkrytí volně loženého stavebního odpadu došlo v průběhu času zřejmě vlivem působení běžných povětrnostních podmínek. Žalobkyně výzvou ze dne [datum] vyzvala žalovanou k neprodlenému odstranění tohoto závadného stavu a také k náhradě škody ve výši pokuty ČIŽP, kterou uhradila, žalovaná na výzvu nereagovala, nápravu vad nezajistila, předmětnou částku žalobkyni neuhradila, nezbývá tak žalobkyni, než se domáhat svého nároku soudní cestou. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že žalovaná mimo jiné porušila ustanovení čl. II. odst. 2.3 písm. c) smlouvy, tj. nedostála svému závazku na své náklady naložit, odvést a zajistit likvidaci veškerého odpadu a nečistot, které při provádění díla její činností vzniknou. Podle tohoto ustanovení je žalovaná jako dodavatelka odpovědná jako původce odpadu za jeho nezávadnou likvidaci. Není vinou žalobkyně, pokud žalovaná chybně odhadla množství materiálu vzniklého demolicí zbytků budov, podle čl. II. odst. 2.1 smlouvy byly předmětem díla rovněž činnosti a práce, které ve smlouvě uvedeny nejsou, ale o kterých žalovaná mohla a měla vědět, že jsou nutné k řádnému provedení díla. Předmětem smlouvy nebyl odvoz a likvidace konkrétního množství stavebního materiálu, ale demolice zbytků budov a odvoz takto vzniklého stavebního materiálu, přičemž jeho množství bylo ve smlouvě uvedeno pouze orientačně. Ustanovení čl. IV smlouvy vylučuje„ doúčtování“ dodatečných prací. Podle čl. VI. odst. 6.1 smlouvy byla ujednána záruční doba na veškeré práce v délce 60 měsíců, podle odst. 6.2 žalovaná odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání a převzetí a dále odpovídá za vady díla zjištěné v záruční době, dílo bylo předáno dne [datum], vady díla nebyly při převzetí zjevné, zřejmě proto, že zbývající stavební odpad byl zahrnut do terénu, zřejmě působením povětrnostních vlivů došlo během let k jeho odkrytí, kdy při kontrole ČIŽP v březnu 2019 byly na pozemcích patrné stavební odpady v různě velkých kusech. 3. Žalovaná se žalobou uplatněným nárokem nesouhlasila. Uvedla, že na základě smlouvy o dílo [číslo] [rok] ze dne [datum] řádně provedla a ukončila zakázku na demolici části budov na pozemcích [parcelní číslo] a p. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], dílo bylo podle předávacího protokolu [číslo] [rok] řádně předáno a vyúčtováno. V průběhu byly zjištěny nepřesnosti v objemech odpadů a bylo vyvoláno jednání dopisem ze dne [datum], na následném jednání se zástupci žalobkyně bylo sjednáno dokončení podle požadavku žalobkyně zápisem ze dne [datum]. Po splnění všech podmínek žalobkyně bylo dílo dokončeno a řádně předáno dne [datum] v místě demolice a za klimatických podmínek, které umožňovaly prohlídku. [ulice] inspekce životního prostředí v únoru [rok] zahájila se žalovanou řízení, po kontrole staveniště, osobním jednání s oběma účastnice a [právnická osoba] a kontrole podkladů bylo zjištěno, že žalovaná neporušila zákon, a správní řízení bylo ukončeno, následně inspekce zahájila řízení se žalobkyní a udělila jí pokutu. 4. Podle ustanovení § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit (odst. 1). Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí (odst. 2). 5. Nárok na náhradu škody podle citovaného ustanovení předpokládá, že dlužník ze smluvního závazkového vztahu poruší povinnost spočívající v plnění svých smluvních povinností, k němuž se zavázal. V daném případě jde o smlouvu o dílo, která dlužníka zavazuje nejen k určité činnosti, ale též k jejímu výsledku, dlužník tak poruší svoji základní povinnost, pokud řádně a včas nedodá výsledek své činnosti. Co do formy porušení povinnosti můžeme rozlišit: nesplnění, vadné splnění a prodlení s plněním. Je-li povinnost splněna vadně, primárně platí, že právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody. Je však třeba posoudit, zda oba postupy nesměřují k témuž cíli, jelikož čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu, tedy ani z titulu náhrady újmy (§ 1925 o. z.). 6. Mezi účastnicemi bylo nesporné uzavření smlouvy o dílo [číslo] [rok] ze dne [datum]. Předmět smlouvy je vymezen v čl. II. tak, že žalovaná jako dodavatelka se touto smlouvou zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalobkyni (zadavatelku) demolici části budov bez č. p. nebo č. e. na pozemcích [parcelní číslo] a p. č. st. [anonymizováno] v [anonymizováno] území a obci [obec], jedná se o části bývalých zemědělských budov – betonové podlahy, obvodové zdivo, štíty, komíny, zborcené příčky, zbytky betonových monolitů a dřevěných částí, a to v souladu s předloženým projektem na demolici uvedených objektů, který zpracovala dodavatelka, jakož i se souhlasem k odstranění stavby ze dne [datum], který vydal [stát. instituce]. [anonymizováno] (dílo) spočívá v provedení zejména těchto prací: - v případě stavby stojící na pozemku p. č. st. [anonymizována dvě slova] [výměra]) -) demolice zbytků budovy -) odvoz a likvidace zbytků budovy (cca 320 m2 stavebního materiálu) -) odvoz a likvidace dřevěných částí (zbytků střechy) -) vyrovnání po odbourání zpevněných ploch - v případě stavby stojící na pozemku p. č. st. [anonymizováno] (výměra [výměra]) -) demolice zbytků budovy -) odvoz a likvidace zbytků budovy (cca 600 m2 stavebního materiálu) -) vyrovnání po odbourání zpevněných ploch Předmětem díla jsou rovněž činnosti a práce, které nejsou výše uvedeny, ale o kterých dodavatelka věděla nebo podle svých odborných znalostí vědět měla anebo mohla, že jsou k řádnému a kvalitnímu provedení díla dané povahy třeba a dále, které jsou s řádným provedením díla nutně spojeny a vyplývají ze standardní praxe realizace děl analogického charakteru, přičemž provedení těchto prací nezvyšuje cenu za provedení díla stanovenou v čl. IV odst. 4.1 této smlouvy. 7. Ze souhlasu s odstraněním stavby [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], vyplývá, že stavební úřad vydal souhlas s odstraněním staveb bez č. p. nebo č. e. na pozemcích [parcelní číslo] a p. č. st. [anonymizováno] v katastrálním území a obci [obec], torz zemědělských staveb – štítová zeď, pozůstatky obvodového zdiva, torzo komínu, bez napojení na inženýrské sítě s tím, že konstrukce budou strženy a rozebrány, vzniklý odpa