§ 1910 občanský zákoník – Proti své vůli nemůže být věřitel nucen
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf stanoví, že ani věřitel, ani dlužník nemohou být proti své vůli nuceni přijmout nebo poskytnout něco jiného, než co bylo původně dohodnuto, a to včetně místa, času a způsobu splnění. Věřitel má právo trvat na přesném splnění dluhu tak, jak bylo ujednáno, a nemusí přijmout například jinou věc místo peněz. (§ 1910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, dlužník
- Judikatura: na § 1910 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Proti své vůli nemůže být věřitel nucen, aby přijal něco jiného, než co přísluší k jeho pohledávce, a dlužník nemůže být nucen, aby poskytl něco jiného, než co je dlužen. Totéž platí o místě, čase a způsobu splnění.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Věřitel má právo trvat na přesném splnění dluhu tak, jak bylo ujednáno, a nemusí přijmout například jinou věc místo peněz.
- Dlužník je povinen splnit přesně to, co dluží, a nemůže věřiteli vnutit jiné plnění, i kdyby si myslel, že je pro věřitele výhodnější.
- Změna místa, času nebo způsobu splnění dluhu je možná pouze po vzájemné dohodě obou stran.
- Pokud například dlužník dluží 10 000 Kč, nemůže věřiteli nabídnout místo toho auto, aniž by s tím věřitel souhlasil.
Na co si dát pozor
- Jakákoli odchylka od původně dohodnutého plnění vyžaduje souhlas obou stran.
- Jednostranná změna podmínek splnění dluhu není přípustná a druhá strana ji nemusí akceptovat.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1910
Jak soudy aplikují § 1910
Zopakoval, že závěr o povinnosti spotřebitele převzít vždy zboží označil za ničím nepodložený, který nemůže obstát z hlediska systematiky občanského zákoníku, zejména § 1910 občanského zákoníku.
Odvolací soud podle dovolatele nesprávně posoudil, zda rozhodnutí soudu prvního stupně nekoliduje s ustanovením § 1910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), tedy že dlužník nemůže být nucen, aby poskytl něco jiného, než co je dlužen, přičemž je namístě i otázka věcné příslušnosti soudu.
… 1 o. z. nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. [18] Podle § 1790 o. z. nelze závazek změnit bez ujednání věřitele a dlužníka, ledaže zákon stanoví jinak. [19] Podle § 1910 o. z. nemůže být věřitel proti své vůli nucen, aby přijal něco jiného, než co přísluší k jeho pohledávce, a dlužník nemůže být nucen, aby poskytl něco jiného, než co je dlužen.