24 C 259/2020-71 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně podala u soudu dne [datum] žalobu o zaplacení částky 125 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 8. 9. 2020 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] dohodu o narovnání, kdy součástí dohody byla mimo ujednání v článku II odst. 2:„ Pan [celé jméno žalovaného] paní [celé jméno žalované] se zavazují paní [celé jméno žalobkyně] uhradit částku 100 000 Kč (slovy: Jedno sto tisíc korun českých) jako tzv. druhou část odstupného, do 3 pracovních dnů ode dne vyklizení a předání bytu za předpokladu, že paní [celé jméno žalobkyně] splní svou povinnost dle čl. II odst. 1 a 5 této dohody a doložení změny bydliště v evidenci obyvatel [stát. instituce]. Úhrada bude provedena bankovním převodem na účet paní [celé jméno žalobkyně]“ a odst. 3:„ Pan [celé jméno žalovaného] paní [celé jméno žalované] se dále zavazují paní [celé jméno žalobkyně] uhradit částku 25 000 Kč (slovy: dvacet pět tisíc korun českých) jako příspěvek na úhradu nákladů spojených se stěhováním, do 3 dnů ode dne vyklizení a předání bytu manželům [příjmení] a doložení změny bydliště v evidenci obyvatel [stát. instituce]. Úhrada bude provedena bankovním převodem na účet paní [celé jméno žalobkyně]“ Žalovaní se tedy zavázali uhradit žalobkyni celkem částku 125 000 Kč v případě, že žalobkyně splní podmínky a závazky z dohody jí vyplývající, ačkoli tak tak žalobkyně učinila, žalovaní svůj závazek nesplnili, ani přes výzvy žalobkyně. 2. Žalovaní se žalobou uplatněným nárokem nesouhlasili. Uvedli, že rozsudkem Okresního soudu v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalovaným na náhradu nákladů řízení před okresním soudem částku 40 300 Kč a na náhradu nákladů řízení před odvolacím soudem částku 6 776 Kč, tj. celkem částka 47 076 Kč; rozsudek odvolacího soudu nabyl v těchto výrocích právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum]. Usnesením Okresního soudu v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalovaným na náhradu nákladů řízení částku 6 534 Kč; usnesení okresního soudu nabylo právní moci dne [datum] a vykonatelnosti [datum]. Žalobkyně žalovaným ničeho nezaplatila, nárok na náhradu nákladů řízení nebyl součástí dohody o narovnání ze dne [datum], žalovaní proto dopisem ze dne 17. 9. 2020 oznámili žalobkyni provedení jednostranného započtení svých nároků na náhradu nákladů řízení v celkové výši 53 610 Kč oproti pohledávce žalobkyně z dohody o narovnání na zaplacení částky 100 000 Kč. Žalobkyně ani její tehdejší právní zástupce dopis nepřevzali, žalovaní jej považují za doručený nejpozději dne 27. 9. 2020. Nárok žalobkyně co do částky 53 610 Kč tak zanikl v důsledku započtení ještě před podáním žaloby. Co do zbývající částky žalovaní namítali, že předmětný byt, který žalobkyně na základě nájemní smlouvy užívala, byl oproti veškerým předpokladům žalovaných v tak značné míře znečištěn a poškozen, že byli nuceni vynaložit další náklady na uvedení bytu do přijatelného stavu. 3. Mezi účastníky nebylo sporu a bylo rovněž doloženo listinnými důkazy, že účastníci uzavřeli dne [datum] dohodu o narovnání, jejímž obsahem byla žalobkyní citovaná ujednání podle článku II odst. 2 a 3, že žalovaní ničeho žalobkyni nezaplatili, že žalobkyně předala žalovaným byt dne [datum], o čemž byl sepsán protokol, že k témuž datu zrušila údaj o svém trvalém pobytu na adrese [adresa], že žalovanými označenými soudními rozhodnutími byla žalobkyni uložena povinnost k náhradě nákladů řízení v uvedených částkách a s uvedenými daty vykonatelnosti a že žalobkyně ničeho nezaplatila. 4. Z listiny„ Věc: Oznámení o provedení jednostranného započtení“ ze dne [datum] vyplývá, že žalovaní oznamují žalobkyni započtení jejich pohledávek na náhradu nákladů řízení podle soudních rozhodnutí shodně tak, jak tvrdili, že jim tyto pohledávky vznikly a jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto odůvodnění, oproti její pohledávce za žalovanými na zaplacení částky 100 000 Kč jako tzv. druhé částce odstupného podle článku II. odst. 2 dohody o narovnání. 5. Z údajů na obálce vyplývá, že písemnost byla žalobkyně odeslána na adresu [adresa], dne 17. 9. 2020 doporučeně prostřednictvím pošty, zásilka byla od 21. 9. 2020 do 6. 10. 2020 uložena u pošty a poté vrácena odesílateli (právnímu zástupci žalovaných) zpět, když zůstala nevyzvednuta. 6. Podle ustanovení § 1903 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. 7. Dohoda o narovnání je dvoustranné právní jednání, jímž subjekty závazkového vztahu odstraňují spornost vzájemných práv a povinností. Dohoda o narovnání je samostatným právním titulem nově vzniklého závazku. 8. Podle ustanovení § 1982 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh (odst. 1). Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (odst. 2). 9. Každá ze stran závazkového vztahu v situaci, kdy věřitel jedné pohledávky je zároveň dlužníkem druhé pohledávky a naopak, může prohlásit vůči druhé straně, že svou pohledávku započítává proti její, neboli dosáhnout započtení jednostranným právním jednáním (adresovaným druhé straně). Zánik vzájemných pohledávek započtením v takovém případě nastane okamžikem, kdy projev vůle věřitele započítávané pohledávky dojde věřiteli pohledávky, proti které je započtení uplatněno. 10. Podle ustáleného názoru judikatury dovolacího soudu účinnost adresného jednostranného hmotněprávního jednání v režimu občanského zákoníku předpokládá, že projev vůle je doručen adresátovi, tj. že se dostane do sféry jeho dispozice (§ 570 odst. 1 o. z.). Slovním spojením„ dostane do sféry jeho dispozice“ je přitom třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního jednání adresátem, ale i ty případy, kdy nabyl adresát hmotněprávního jednání objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního jednání, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. 26 Cdo 238/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 20 Cdo 918/2013 s využitelností i za účinnosti o. z.). 11. Z dohody o narovnání ze dne [datum] vznikl žalovaným závazek zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč se splatností dne 25. 5. 2020 a částku 25 000 Kč se splatností dne 25. 5. 2020, když nebylo sporné to, že ke dni [datum] žalobkyně dostála svým závazkům, vyklidila byt a zrušila údaj o svém trvalém pobytu. Závazek žalovaných zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč částečně, co do výše 53 610 Kč, zanikl jednostranným započtením proti pohledávkám žalovaných vůči žalobkyni na náhradu nákladů soudních řízení (uvedených v odstavci 2 odůvodnění) ve výši 40 300 Kč a 6 776 Kč se splatností dne 7. 9. 2020 a ve výši 6 534 Kč se splatností do 11. 9. 2020. K započtení došlo dopisem žalovaných ze dne 17. 9. 2020, který se dostal do sféry dispozice žalobkyně uložením u pošty dne 21. 9. 2020, kdy žalobkyně nabyla objektivní možnost seznámit se s obsahem písemnosti. Ke dni 21. 9. 2020 tak částečně, co do výše 53 610 Kč, započtením zanikla pohledávka žalobkyně na zaplacení částky 100 000 Kč, a v tomto rozsahu soud žalobu zamítl. 12. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 46 390 Kč a částky 25 000 Kč, tj. celkem 71 390 Kč soud důvodné žalobě vyhověl, když žalovaní v tomto rozsahu nedostáli svým závazkům z dohody o narovnání. Námitka žalovaných, že byli nuceni vynaložit další náklady na uvedení bytu do přijatelného stavu, žádné právní účinky ve vztahu k žalobou uplatněným nárokům nevyvolává. 13. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Žalobkyně nárokovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 8. 9. 2020 do zaplacení. Žalovaní se dostali do prodlení s pl