25 C 135/2021-24 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 9 010,17 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data [datum]. Bylo sjednáno, že cena elektřiny bude určena ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období. Dále byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. Ve smlouvě byla rovněž pro případ projevu vůle účastníka směřujícího k předčasnému ukončení smlouvy nebo pro případ, že zákazník svým jednáním způsobí nemožnost dodávky, sjednána smluvní pokuta pro kategorii domácnosti ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dní ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Fakturou s variabilním symbolem [číslo], znějící na celkovou částku 295,52 Kč, splatnou ke dni 2. 6. 2020, vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému v zúčtovacím období od [datum] do [datum]. Fakturovaná částka zahrnuje také smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s platbou sjednané zálohy, kterou ale žalobkyně neuplatňuje. Fakturou s variabilním symbolem [číslo], znějící na částku 9 600 Kč, vyúčtovala žalované smluvní pokutu za porušení povinnosti odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě. Pokutu přitom vyúčtovala za každý měsíc od [datum] do [datum], a to za 24 měsíců po 400 Kč. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalobkyni a žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřily k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv ji byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a zajišťovat distribuci elektřiny a související služby do odběrného místa na adrese [adresa], pro potřeby domácnosti. Žalovaná se zavázala žalobkyni za dodanou elektřinu zaplatit cenu stanovenou ceníkem žalobkyně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce trvání 30 měsíců od data účinnosti smlouvy. V rámci ostatních ujednání se žalovaná mimo jiné zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní a rovněž smluvní pokutu mimo jiné pro případ, že opakovaně poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze smlouvy a následně dojde k přerušení dodávky a odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně, a to ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Zálohy na dodávku elektřiny byly splatné vždy k 15. dni v měsíci (prokázáno plánem záloh a plateb na budoucí období). Fakturou s variabilním symbolem [číslo], znějící na celkovou částku 295,52 Kč, splatnou ke dni 2. 6. 2020, vyúčtovala žalobkyně smluvní pokutu ve výši 100 Kč, a elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornila ji na možnost ukončení dodávky elektřiny z důvodu neplnění závazků ze strany žalované. Žalovaná svůj dluh neuhradila, žalobkyně tedy z výše uvedených důvodů ukončila dodávky elektřiny a odstoupila od smlouvy. Fakturou s variabilním symbolem [číslo] znějící na částku 9 600 Kč, vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy za každý měsíc od [datum] do [datum], a to za 24 měsíců po 400 Kč. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by vzniklý nedoplatek uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. Jelikož byla mezi účastníky pro případ porušení smluvené povinnosti, tedy pro případ prodlení žalované s platbami, sjednána smluvní pokuta a žalovaná svoji smluvní povinnost porušila, když zálohy neuhradila řádně a včas, a byla v prodlení s jejich úhradou po dobu delší než 10 kalendářních dnů, je oprávněný rovněž nárok žalobkyně pokud jde o požadovanou smluvní pokutu. Účastníci si sjednali také smluvní pokutu pro případ, že zákazník opakovaně poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze smlouvy a následně dojde k přerušení dodávky a odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně. Jelikož žalovaná svou smluvní povinnosti porušila a žalobkyně následně přerušila dodávky elektřiny a od smlouvy odstoupila, je oprávněný nárok i ohledně této smluvní pokuty. 7. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě nedoplatku nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 010,17 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 100 Kč za výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé (kterou zaslala žalované přímo žalobkyně, nikoliv tedy prostřednictvím advokáta) dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. 10. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t. neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žal