29 C 294/2020-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud žalovanému uložil zaplatit mu částku 12 038 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 566 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 904,46 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 9 612,26 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 9 612,26 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že mezi předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“), a žalovaným došlo dne 6. 3. 2017 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené prostředky za sjednanou dobu trvání Smlouvy ve výši 910 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč. Žalovaný si při uzavření Smlouvy zvolil doplňkovou službu životní pojištění, za niž se zavázal zaplatit poplatek ve výši 258 Kč. Žalovaný se zavázal uvedené předchůdci žalobce splácet v 43 týdenních splátkách po 376 Kč, přičemž poslední splátka byla sjednána na 1. 1. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu žalovaný uhradil celkem 4 130 Kč Poslední platba byla žalovaným uhrazena dne 18. 12. 2018. Pohledávku za žalovaným postoupil právní předchůdce žalobce na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 29. 11. 2019. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovanou částku 12 038 Kč. Po postoupení pohledávky neuhradil žalovaná ničeho. Žalobce tedy po žalovaném požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 12 038 Kč, skládající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 9 612,26 Kč, dlužných úhrad ve výši 2 425,74 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 904,46 Kč (kapitalizovaných ve výši 20,98 % z jistiny 9 612,26 Kč od 2. 1. 2018 do 29. 11. 2019), úroků z prodlení ve výši 1 566 Kč (kapitalizovaných z dlužné jistiny 9 612,26 Kč ve výši 8,50 % ročně od 9. 1. 2018 do 29. 11. 2019). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze Smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a předchůdcem žalobce [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba] dne 6. 3. 2017 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu Smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 20,98 % p. a. předchůdci žalobce splatit v pravidelných 43 týdenních splátkách, každou ve výši 376 Kč Celkem se žalovaný zavázal předchůdci žalobce splatit částku 16 168 Kč, poskytnutých 10 000 Kč, úrok ve výši 910 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč, poplatek ve výši 2 000 Kč a poplatek za pojištění ve výši 258 Kč. Z oznámení ze dne 29. 11. 2019 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobce a žalovaný vyzvána k zaplacení 12 038 Kč. Dále byla žalovanému zaslána Předžalobní upomínka ze dne 30. 4. 2020 o čemž svědčí poštovní podací arch. Smlouva o postoupení pohledávek byla mezi žalobcem a [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba] uzavřena dne 29. 11. 2019, součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. 5. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, kdy závazkový právní vztahy vzniklý ze Smlouvy o zápůjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný úrok (§ 2392 odst. 1 o. z.). Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý úrok. Na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč. Přestože žalobce doklad o vyplacení těchto částek nedoložil, žalovaný tento fakt nesporoval, když zůstal ve sporu pasivní. Dle smlouvy se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobce vedle jistiny také tzv. poplatek tvořený rovněž smluveným úrokem, tedy celkem částku 16 168 Kč. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Že by žalovaný celý dluh, či větší část než tvrdil žalobce, uhradil, tedy že by jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. 6. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši, žalovaný skutečnost, že by část, popř. celý dluh uhradil, že by tedy jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů 2 252 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za 3 úkony dle mimosmluvní sazby ve výši 300 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř.