12 C 118/2022-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit jí 2 300,57 Kč spolu s příslušenstvím, s tím, že žalobkyně je společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné i distribuce plynu na základě licence udělené jí Energetickým regulačním úřadem. Žalovaná na základě smlouvy o sdružených dodávkách zemního plynu uzavřené se [právnická osoba] s.r.o. (dále jen„ obchodník s plynem“), odebírala zemní plyn, nicméně pro prodlení s hrazením za dodávky plynu, obchodník s plynem odstoupil od smlouvy a dne [datum] odeslal provozovateli distribuční soustavy, tedy žalobkyni, požadavek na přerušení dodávek plynu do odběrného místa na adrese [adresa] (dále jen„ odběrné místo“), tedy místa pobytu žalované, s požadovaným datem přerušení [datum]. Dne [datum] byl obchodníkem s plynem podán požadavek na ukončení distribuce plynu do odběrného místa, s požadovaným datem ukončení k [datum]. Žalobce se následně neúspěšně pokusil o demontáž plynoměru. Pokud odběratel pokračuje v odběru plynu bez smluvního vztahu s obchodníkem s plynem, jedná se o neoprávněný odběr, kterým obchodníku s plynem, v tomto případě žalobci, způsobuje škodu. Žalovaná byla na neoprávněný odběr plynu upozorněna dopisem ze dne 24. 2. 2020 Smlouva o dodávkách zemního plynu zanikla dne [anonymizována dvě slova] a od [datum] tedy žalovaná odebírala plyn neoprávněně. Plynoměr byl žalobkyní demontován až [datum]. Množství neoprávněně odebraného plynu bylo vypočteno jako rozdíl stavu měřidla plynoměru ke dni [datum], který byl 73 m3 a stavem měřidla ke dni demontáže plynoměru který byl 95 m3. Fakturou [číslo] ze dne 31. 5. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalované neoprávněně odebraný plyn ve výši 15,57 m3, na částku 2 300,57 Kč. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, a to ani po výzvě žalobkyně ze dne 12. 7. 2021. Žalovaná je tedy v prodlení s úhradou částku 2 300,57 Kč. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Žalovaná na základě smlouvy o sdružených dodávkách zemního plynu uzavřené se [právnická osoba] s.r.o. (dále jen„ obchodník s plynem“), odebírala zemní plyn pro odběrné místo na adrese [adresa] (dále jen„ odběrné místo“). Z důvodu prodlení s hrazením za dodávky plynu, obchodník s plynem odstoupil od smlouvy a dne [datum] odeslal provozovateli distribuční soustavy požadavek na přerušení dodávek plynu do odběrného místa, tedy místa pobytu žalované, s požadovaným datem přerušení [datum]. Dne [datum] byl obchodníkem s plynem podán požadavek na ukončení distribuce plynu do odběrného místa, s požadovaným datem ukončení k [datum]. Žalobce se následně neúspěšně pokusil o demontáž plynoměru. Žalovaná pokračovala v odběru plynu bez smluvního vztahu s obchodníkem s plynem a dopustila se tak neoprávněného odběru plynu, kterým obchodníku s plynem, v tomto případě žalobci, způsobila škodu. Žalovaná byla na neoprávněný odběr plynu upozorněna dopisem ze dne 24. 2. 2020 Smlouva o dodávkách zemního plynu zanikla dne [datum] a od [datum] tedy žalovaná odebírala plyn neoprávněně. Plynoměr byl žalobkyní demontován až [datum]. Množství neoprávněně odebraného plynu bylo vypočteno jako rozdíl stavu měřidla plynoměru ke dni [datum], který byl 73 m3 a stavem měřidla ke dni demontáže plynoměru dne [datum], který byl 95 m3. Fakturou [číslo] ze dne 31. 5. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalované neoprávněně odebraný plyn ve výši 15,57 m3, na částku 2 300,57 Kč. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, a to ani po výzvě žalobkyně ze dne 12. 7. 2021. Žalovaná je tedy v prodlení s úhradou částku 2 300,57 Kč. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů (dále jen„ EZ“), je neoprávněným odběrem plynu odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. 6. Dle § 74 odst. 6 EZ se neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu zakazují. 7. Dle § 74 odst. 7 EZ Při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. 8. Dle § 74 odst. 8 EZ, při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. 9. Žalovaná svým jednáním zapříčinila ukončení smlouvy o sdružených dodávkách plynu a následně byla povinna přestat plyn odebírat, resp. umožnit žalobkyni demontáž plynoměru, tak aby nadále nebylo možné zemní plny v odběrném místě odebírat. Žalovaná nicméně tuto svou povinnost porušila a neoprávněně odebírala plyn i bez existence smluvního vztahu s obchodníkem s plynem. Žalovaná se tedy dopustila neoprávněného odběru plynu, čímž žalobkyni způsobila škodu, kterou je dle výše uvedených ustanovení povinna žalobkyni nahradit. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by k neoprávněnému odběru plynu tak, jak je popsán výše nedošlo, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila, že její povinnost k úhradě vymáhané částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. 10. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě nedoplatků nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 300,57 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.