12 C 127/2022-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 166 Kč, resp. 2 039 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ právní předchůdce“) dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [anonymizováno] [číslo], [obec] Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 1 166 Kč, splatné ke dni 7. 11. 2018. Na tuto fakturu žalovaná dále ničeho neuhradila a je tedy v prodlení se zaplacením částky 1 166 Kč. Dále na základě Smlouvy vyúčtoval předchůdce žalobkyně žalované dodanou elektřinu za období [datum] do [datum] v částce 2 039 Kč, se splatností 9. 1. 2019 Ani na tuto výzvu žalovaná nereagovala a byla dále v prodlení s úhradou částky ve výši 2 039 Kč Celkem tedy byla žalovaná v prodlení s úhradou částky ve výši 3 205 Kč. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Dne [datum] uzavřel předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o sdružených službách elektřiny, kterou se zavázal dodávat žalované elektřiny do odběrného místa na adrese [anonymizováno] [číslo], [obec], [PSČ]. Žalovaná se zavázala předchůdci žalobkyně za dodanou elektřinu zaplatit dohodnutou platbu za dodávky elektřiny a distribuční služby. Fakturou [číslo] znějící na celkovou částku 1 166 Kč splatnou do 7. 11. 2018 vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 0,251 MWh. Dále fakturou [číslo] na částku 2 039 Kč, splatné ke dni 9. 1. 2019, vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 0,445 MWh. Žalobkyně pohledávku z titulu dodávek elektřiny za žalovanou postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 na žalobkyni, přičemž pohledávky na žalobkyni přešly ke dni 23. 2. 2021. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 6. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou tedy byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. žalované dodávala elektřinu a související služby. Žalobkyně své povinnosti splnila, neboť žalované elektřinu dodávala a jejich dodávku řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by nedoplatky, které jí v souvislosti s dodávkou obou komodit vznikly, uhradila, že její povinnost k úhradě vymáhané částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. 7. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 8. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě nedoplatků nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 892 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 205 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.