12 C 262/2021-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 718 Kč s přísl., a to z titulu pojistné smlouvy [číslo] (Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla), vztahující se k osobnímu vozidlu BMW, [registrační značka]. Tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění ode dne [datum] a bylo dohodnuto pojistné v ročním plnění ve výši 9 652 Kč s tím, že toto bylo splatné za čtvrtletí ve výši 2 413 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 10. 2019 a účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly dne [datum]. Za období od [datum] do [datum], kdy smlouva byla ukončena, činí dlužné pojistné částku 3 418 Kč; žalobce dále požaduje částku 300 Kč, což je administrativní poplatek za odeslání upomínky (tato byla odeslána dne 11. 2. 2019), na který vznikl nárok v souladu s čl. 5 odst. 5 všeobecných pojistných podmínek, které jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy. 2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházejíc z obsahu spisu a předložených listinných důkazů, když k výzvě soudu žádný z účastníků nevyjádřil svůj nesouhlas s tímto postupem; výzva soudu spolu se žalobou byla žalovanému doručena ve smyslu ust. § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). 3. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že mezi žalobcem jakožto pojistitelem a žalovaným jakožto pojistníkem byla uzavřena dne [datum] výše uvedená pojistná smlouva, z níž žalovanému vznikla povinnost platit žalobci sjednané pojistné. Uzavřená pojistná smlouva se řídí úpravou dle zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného. Podle § 2782 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno je od [datum] do [datum]. V daném případě se jedná o částku 3 418 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě vyčísleného dluhu. Protože žalovaný neprokázal zaplacení dluhu, shledal soud žalobu důvodnou a jako takové jí v celém rozsahu vyhověl. 4. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s ustanovením § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 5. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka s výší mimosmluvní hodnoty za jeden úkon právní služby 200 Kč a paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby – převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).