12 C 285/2021-27 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 34 553,85 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], [PSČ] Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen„ VOPD“). Fakturou [číslo] ze dne 17. 12. 2019 vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 15 211,74 Kč, splatné ke dni 31. 12. 2019. Žalovaná následně na tuto fakturu uhradila částku 3 240 Kč. Žalovaná je tedy v prodlení s úhradou částky 11 971,74 Kč. Dále pak žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] ze dne 2. 9. 2020 na částku 21 194,61 Kč, kterou žalované vyúčtovala elektřinu odebíranou v období od [datum] do [datum], přičemž faktura byla splatná ke dni 16. 9. 2020. Žalovaná je tedy dále v prodlení s úhradou částky 21 194,61 Kč. V důsledku prodlení žalované s hrazením plateb za elektřinu, distributor na žádost žalobce odpojil odběrné místo od distribuční soustavy, za což si účtoval částku ve výši 907,50 Kč, přičemž žalobce tuto částku dále nárokoval po žalované, a to fakturou [číslo] ze dne 1. 9. 2020, splatnou dne 15. 9. 2020. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny a tak jí žalobce zaslal písemnou upomínku s výzvou k úhradě, a to dne 2. 6. 2020 a 7. 8. 2020, přičemž za každou upomínku dle VOPD účtoval žalované částku 240 Kč. Žalobkyně tak nárokuje po žalované dlužnou částku ve výši 34 553,85 Kč. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o sdružených službách elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], [PSČ]. Žalovaná se zavázala žalobkyni za dodanou elektřinu zaplatit dohodnutou cenu, jejíž součástí jsou i distribuční služby. Fakturou [číslo] ze dne 17. 12. 2019 vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období od [datum] do [datum] v částce 15 211,74 Kč, splatné ke dni 31. 12. 2019 v celkovém množství 12 748 kWh. Dále žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] ze dne 2. 9. 2020 na částku 21 194,61 Kč, kterou žalované vyúčtovala elektřinu odebíranou v období od [datum] do [datum] v celkovém množství 8 650 kWh, přičemž faktura byla splatná ke dni 16. 9. 2020. Žalobkyně následně z důvodu prodlení žalované s hrazením domluvené ceny za odběr elektřiny prostřednictvím distributora odpojila žalovanou od odběrné soustavy, za což si fakturou [číslo] ze dne 1. 9. 2020, splatnou dne 15. 9. 2020 vyúčtovala částku 907,50 Kč. V důsledku prodlení žalované s platbami jí žalobkyně zaslala písemnou upomínku s výzvou k úhradě, a to dne 2. 6. 2020 a 7. 8. 2020, přičemž za každou upomínku dle VOPD účtoval žalované částku 240 Kč, celkem tedy 480 Kč. Žalovaná tak žalobkyni dluží částku ve výši 34 553,85 Kč. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 6. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně tedy žalované dodávala elektřinu a související služby. Žalobkyně své povinnosti splnila, neboť žalované elektřinu dodávala a její dodávku řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by nedoplatky, které jí v souvislosti s dodávkou obou komodit vznikly, uhradila, že její povinnost k úhradě vymáhané částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. 7. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě nedoplatků nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 3 561 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 383 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 553,85 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 10. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t. neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech (neuhrazené faktury za spotřebu plynu a elektřiny), mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b a. t. 11. Soud dále dodává, že uvedení rozhodných skutečností v žalobě je zákonnou povinností žalobkyně (§ 79 odst. 1 o. s. ř.). V opačném případě by skutek, který je předmětem soudního řízení, nebyl řádně individualizován. Žaloba by byla věcně neprojednatelná. S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem soud považuje popsané žaloby za skutkově i právně jednoduché, pročež nesdílí názor žalobkyně, že se nejedná o ustálený vzor (formulářovou žalobu).