13 C 20/2022 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení zahájeného dne 27. 10. 2021 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu učinila žalobkyně úhradu televizního poplatku ve výši 135 Kč měsíčně za měsíce květen, srpen, září a prosinec roku 2020 v celkové výši 540 Kč. K tomu uvedla, že žalovaný se dne 1. 2. 2011 přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, za uvedené měsíce však nesplnil svoji povinnost poplatky uhradit. Nárokovala proto také zákonný úrok z prodlení za období vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé jednotlivé platby, která nastává k 15. dni daného měsíce s tím, že tento kapitalizovala ke dni podání žaloby a jedná se tak o částku 53,76 Kč celkem. 2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil svůj nesouhlas. Výzvu si na zákonné doručovací adrese nevyzvedl, a nereagoval tak nejen na ni, ale ani k věci samé, v řízení zůstal zcela pasivní. 3. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaný se dle potvrzení České pošty s. p. (která je pověřenou osobou žalobkyně, jak je soudu z jeho činnosti známo) přihlásil jako poplatník televizního poplatku do evidence poplatníků v měsíci únoru 2011. K úhradě dlužných poplatků byl jménem žalobkyně vyzýván prostřednictvím České pošty, s. p., oddělení [jméno] výzvou ze dne 8. 3. 2021, kterou si osobně žalovaný převzal dne 12. 3. 2021 oproti podpisu, a výzvou ze dne 18. 5. 2021, kterou si žalovaný rovněž takto převzal dne 21. 5. 2021. Zásilky byly doručovány na adresu [adresa], a i když v nich nebyla výslovně stanovena lhůta pro úhradu, po 15 dnů bylo žalobkyní dle textu vyčkáváno na doložení případné úhrady. 4. Povinnost žalovaného k úhradě televizního poplatku, jakož i jeho výše a splatnost, vyplývá přímo ze zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Kdo se dle něho stane poplatníkem, je sám povinen dle § 8 odst. 2 oznámit provozovateli nebo pověřené osobě, že se jím stal ve lhůtě 15 dnů, stejně tak se případně sám z evidence odhlašuje dle odst. 8. 5. Televizní poplatek se platí podle § 2 odst. 2 zákona, ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, a poplatníkem televizního poplatku je podle § 3 odst. 2 zákona fyzická nebo právnická osoba, která televizní přijímač vlastní, resp. po stanovenou dobu užívá. 6. Dle § 7 zákona poplatník platí televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby s tím, že je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Měsíční výše televizního poplatku pak činí dle § 6 zákona 135 Kč. 7. Žalobkyně je pak dle § 10 zákona oprávněna se svého práva domáhat u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského, pokud poplatník nezaplatil, a to ani přes výzvu, ve které mu byla poskytnuta přiměřená lhůta. 8. Žalovanému, který sám potvrdil, že se stal poplatníkem a do evidence se přihlásil, tedy vznikla povinnost hradit zákonný televizní poplatek vždy měsíčně do 15. dne. Jelikož v řízení ani netvrdil, ani neprokázal, že by vůči žalobkyni poplatkovou povinnost splnil a žalovanou částku uhradil, nebylo důvodu žalobě co do žalované jistiny nevyhovět, když břemeno tvrzení a důkazní leželo v tomto směru na něm. 9. Jelikož žalovaný za předmětné měsíce neuhradil poplatky řádně a včas vždy nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce, dostal se tím ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) do prodlení a žalobkyně má proto v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně nárokovala zákonný úrok z prodlení ze žalované částky ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých poplatků kapitalizovaný ke dni podání žaloby, který vyčíslila správně, a soud jí proto i co do žalovaného příslušenství vyhověl. 10. Plně úspěšné žalobkyni náleží dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) náhrada nákladů řízení v celkové výši 600 Kč Náklady jsou tvořeny uhrazeným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady ve výši, které by jinak byly přiznány nezastoupenému účastníkovi, a tedy dvěma paušálními náhradami po 100 Kč stanovenými dle § 1 odst. 3 písm. a) a ve spojení s § 2 odst. 1 dle vyhl. č. 254/2015 Sb., konkrétně za předžalobní upomínku a sepis žalobního návrhu. Náklady jsou splatné podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta. 11. Žalobkyně v řízení byla zastoupena právním zástupcem, kdy za toto zastoupení nárokovala u jednotlivých učiněných úkonů i odměnu advokáta dle vyhl. 177/1996 Sb., avšak dle judikatury Ústavního soudu, na kterou odkázal zdejší odvolací soud v jiném řízení, jde o zastoupení neúčelné. Na žalobkyni mají být s ohledem na její výsadní postavení kladeny, za určitých okolností, srovnatelné nároky, jaké jsou kladeny i na orgány státní moci, které se v soudních řízeních obecně zastupují„ samy“. Jelikož projednávaná věc je obsahově typové, jde o běžné vymáhání poplatků, a není tak nutné uplatňovat specializované znalosti, kterými by nedisponovali pracovníci žalobkyně, nepřiznal soud odměnu vyšší, než na jakou by měla žalobkyně nárok i sama, jako nezastoupená. 12. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.