13 C 225/2022 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení zahájeného dne [datum] formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později doplněného, učinila žalobkyně zákonný příspěvek celkem 7 654 Kč do garančního fondu [anonymizováno] za období [anonymizováno] [datum] do [datum], tj. 89 dnů po 86 Kč, kdy žalovaný coby provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, rg. zn. [anonymizováno], [VIN kód], neměl sjednáno povinné pojištění odpovědnosti k vozidlu. Dále žalobkyně nárokovala poplatek za mimosoudní uplatnění ve výši dalších 300 Kč za [datum] zaslanou výzvu k úhradě příspěvku, doručenou [datum], kdy jeho splatnost nastala [datum], proto od následujícího dne žalobkyně nárokuje i zákonný úrok z prodlení. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž žalobkyně souhlasila s takovým postupem již v samotné žalobě. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník k této výzvě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Výzvu si na zákonné doručovací adrese nevyzvedl, a nereagoval tak nejen na ni, ale ani k věci samé, v řízení zůstal zcela pasivní. 3. Po skutkové stránce soud zjistil z předložené kupní smlouvy ze dne [datum], že osoba evidovaná v registru vozidel jako vlastník vozidla dle zprávy [stát. instituce], odboru dopravy, uzavřela se žalovaným tvrzeného dne kupní smlouvu, kterou byl žalovanému prodán automobil za sjednanou kupní cenu 3 000 Kč. Ze zprávy magistrátu soud zjistil, že se jedná o vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností 3 290 kg. K úhradě dlužného příspěvku byl žalobkyní žalovaný vyzván doporučeným dopisem ze dne 18. 10. 2021, kdy tato zásilka byla dle sdělení pošty doručována žalovanému dne [datum]. Doručení zásilky zmařil dle sdělení pošty žalovaný, který byl na uvedené adrese neznámý. Ve výzvě byl žalovaný vyzván k úhradě nejpozději do 60 dnů, kdy mu bylo osvětleno, za co je povinen uhradit příspěvek, a jak vznikla jeho výše, rovněž mu byl vyčíslen náklad za uplatnění, a byl poučen o zákonné úpravě, jakož i možnostech doložit, že povinnost k úhradě nemá, a o tom, že v případě nesplnění povinnosti budou nároky vymáhány soudně. Kromě této výzvy předložila žalobkyně i upomínku I z [datum]. Výzvy sepsané žalobkyní byly adresovány na adresu trvalého pobytu žalovaného. Advokátka sepsala předžalobní upomínku také, jako doklad o jejím odeslání pak předložila soudu pouze tabulku o jednom řádku, kterou patrně sama vytvořila, která však nedokládá, že by zásilka byla předána k poštovní přepravě, neboť není poštou potvrzena a dále printscreen ze systému [obec] [anonymizováno] pro sledování zásilek obsahující však jen číslo podané zásilky a postup jejího doručování, kdy z tohoto nelze dovodit, co a především kým, ale ani komu konkrétně bylo zasláno. 4. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Vlastnické právo k věci určené jednotlivě se dle § 1099 o. z. převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. 5. Podle § 2132 o. z. vyhradí-li si prodávající k věci vlastnické právo, má se za to, že se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny. 6. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, odst. 1, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2, tj. sjednat k vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel a po celou dobu, kdy je zapsáno, mít pojištění odpovědnosti jeho provozu. 7. Podle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel je stanovena ustanovením § 2 Vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., dále jen„ vyhláška“. V případě nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg činí podle § 2 odst. 1 písm. o) denní výše příspěvku 86 Kč. 8. Podle § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše předmětných nákladů je stanovena dle § 2a vyhlášky ve výši 300 Kč. 9. Dle § 4 odst. 7 zákona musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. Podle odst. 6 téhož ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 10. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaný byl ze zákona povinen mít za tvrzené období sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem výše uvedeného vozidla. Jelikož neprokázal, že ji splnil, byl povinen uhradit žalovaný příspěvek i náklady mimosoudního vymáhání, a to nejpozději [datum], kdy tímto dnem skončila šedesátidenní lhůta v souladu s § 607 o. z. 11. Neuhrazením příspěvku se žalovaný podle § 1968 o.z. dostal následujícím dnem do prodlení. Soud proto žalobkyni podle § 1970 o. z. přiznal i úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje jejich výše, kdy sazba byla nárokována ke dni vzniku prodlení správně, a pokud o časový rozsah, zde bylo nárokováno méně, až od data pozdějšího. 12. Plně úspěšné žalobkyni náleží dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů řízení, které jsou konkrétně tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za zastupování žalobkyně advokátkou ve výši 400 Kč (za dva úkony právní služby po 200 Kč; konkrétně převzetí věci a sepis žalobního návrhu, podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu) a dále dvěma paušálními náhradami po 100 Kč jako náhradami advokátových hotových výdajů, náležejícími k úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky. Advokátka jako plátce DPH má rovněž nárok na náhradu této daně a tedy 21 % z uvedených částek (s výjimkou soudního poplatku) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení činí 1 126 Kč. Splatné jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky. 13. Žalobkyně nárokovala náhradu nákladů i za úkon advokátky spočívající v zaslání písemné výzvy před podáním žaloby. Sama žalobkyně však žalovaného k úhradě dlužného poplatku vyzvala tak, jak jí ukládá i samotný zákon, a to doporučeně, neboť v návaznosti na doručení výzvy musí prokázat uplynutí lhůty, aby se s nárokem mohla vůbec obrátit na soud. Právě na soudní uplatnění pak i zákon v této výzvě ukládá žalovaného upozornit, a za tuto výzvu má také žalobkyně předpisy přiznánu dokonce odměnu, která je i předmětem tohoto řízení a přiznána v rámci celkové jistiny. Žalobkyně tak speciální zpoplatněnou předžalobní výzvou má současně splněnu i podmínku pro přiznání náhrady nákladů v souladu s § 142a o. s. ř., když tato úprava mimosoudního upozornění, jenž má stejný smysl i účel jako procesní předžalobní výzva, a to vyřešit případné opomenutí úhrady a možnost se vyhnout soudnímu řízení, byla ve speciální úpravě dříve, než § 142a o. s. ř. To však neznamená, že by nemohla splňovat kritéria a současně být i výzvou podle tohoto ustanovení, či musela být duplikována. Žalobkyně rovněž předložila i výzvu obyčejnou, i sama vyzývala ještě žalovaného mimo zákonnou výzvu, tedy došlo opakovaně k vyzývání žalovaného o zaplacení, a v případě advokátky byla činěna nejméně třetí výzva k žalovanému období, kterou pak nevyžadují ani zvláštní předpisy citované výše, ani samotné procesní předpisy (o. s. ř.), a která tak již není účelná, když žalovaný byl u dluhu opakovaně na tento upozorněn. 14. Sama žalobkyně je právnickou osobou, která byla zřízena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jakož