13 C 237/2022 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně dne [datum] formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později doplněného, zahájila řízení, kde se domáhala úhrady zákonného příspěvku ve výši 6 280 Kč do garančního fondu [anonymizováno] za období od [datum] do [datum], tj. 314 dnů po 20 Kč, s tím, že žalovaný coby provozovatel vozidla označeného jako„ jiné“, rg. zn. [anonymizováno] [číslo], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], neměl sjednáno povinné pojištění odpovědnosti k vozidlu. Dále žalobkyně nárokovala poplatek za mimosoudní uplatnění ve výši dalších 300 Kč za [datum] zaslanou výzvu k úhradě příspěvku, doručenou [datum], kdy jeho splatnost nastala [datum], a proto od následujícího dne žalobkyně nárokovala i zákonný úrok z prodlení. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž žalobkyně souhlasila s takovým postupem již v samotné žalobě. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník k této výzvě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Výzvu si na zákonné doručovací adrese žalovaný nevyzvedl, a nereagoval tak nejen na ni, ale ani k věci samé. 3. Po skutkové stránce soud zjistil z předložené kupní smlouvy ze dne [datum], že [jméno] [příjmení] uzavřel se žalovaným tvrzeného dne kupní smlouvu, kterou žalovanému prodal vozidlo za sjednanou kupní cenu 14 900 Kč, která byla uhrazena při podpisu smlouvy. Ze zprávy [stát. instituce], odboru dopravy, soud zjistil, že se jedná o nákladní automobil, kategorie N1 – vozidlo určené k dostavbě, [příjmení] [příjmení] [jméno] [anonymizováno], a v tvrzeném období byl jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla zapsán v Centrálním registru vozidel prodávající z kupní smlouvy. 4. K úhradě dlužného příspěvku byl žalobkyní žalovaný vyzván doporučeným dopisem ze dne [datum], kdy tato zásilka byla dle sdělení pošty doručována žalovanému dne [datum]. Doručení zásilky zmařil žalovaný, když mu zásilku nebylo možné doručit, neboť na uvedené adrese byl neznámý. Ve výzvě byl žalovaný vyzván k úhradě nejpozději do 60 dnů, kdy mu bylo osvětleno, za co je povinen uhradit příspěvek a jak vznikla jeho výše, rovněž mu byl vyčíslen náklad za uplatnění, a byl poučen o zákonné úpravě, jakož i možnostech doložit, že povinnost k úhradě nemá, a o tom, že v případě nesplnění povinnosti budou nároky vymáhány soudně. 5. Sama žalobkyně poté ještě upomínala upomínkou ze dne [datum]. Zásilky odesílané žalobkyní byly žalovanému zasílány na adresu jeho trvalého pobytu. Advokátka sepsala předžalobní upomínku také, jako doklad o jejím odeslání pak předložila soudu pouze tabulku o jednom řádku, kterou patrně sama vytvořila, která však nedokládá, že by zásilka byla předána k poštovní přepravě, neboť není poštou potvrzena a dále printscreen ze systému [obec] Pošty pro sledování zásilek obsahující však jen číslo podané zásilky a postup jejího doručování, kdy z tohoto nelze dovodit, co a především kým, ale ani komu konkrétně bylo zasláno. 6. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, odst. 1, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2, tj. sjednat k vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel a po celou dobu, kdy je zapsáno, mít pojištění odpovědnosti jeho provozu. 7. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Vlastnické právo k věci určené jednotlivě se dle § 1099 o. z. převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. 8. Podle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel je stanovena ustanovením § 2 Vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., dále jen„ vyhláška“. V případě jiného typu vozidla neuvedeného pod písm. a) – v ) § 2 odst. 1, činí podle § 2 odst. 1 písm. w) denní výše příspěvku 20 Kč. 9. Podle § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše předmětných nákladů je stanovena dle § 2a vyhlášky ve výši 300 Kč. 10. Dle § 4 odst. 7 zákona musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. Podle odst. 6 téhož ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 11. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaný se dle výše uvedené kupní smlouvy stal dne [datum] vlastníkem předmětného vozidla, což předchází žalovanému období. V registru pak nebyla tato změna zapsána, nadále v něm zůstal prodávající z kupní smlouvy, že však vlastnictví pozbyl, bylo prokázáno a domněnka jeho vlastnictví vyvrácena kupní smlouvou. Žalovaný pak ani netvrdil, ani neprokazoval, že by se před počátkem dlužného období, anebo kdykoliv v jeho průběhu vlastnictví vozidla zbavil. Byl tak ze zákona povinen mít za tvrzené období sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem výše uvedeného vozidla. Jelikož ani netvrdil, ani neprokázal, že ji splnil, byl povinen uhradit žalovaný příspěvek i náklady mimosoudního vymáhání, a to nejpozději [datum], kdy tímto dnem skončila šedesátidenní lhůta. Soud proto žalobkyni přiznal žalovanou jistinu v plném rozsahu. 12. Neuhrazením příspěvku se žalovaný podle § 1968 o. z. dostal následujícím dnem do prodlení. Soud proto žalobkyni podle § 1970 o. z. přiznal i úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje jejich výše, kdy sazba byla nárokována ke dni vzniku prodlení správně, a pokud o časový rozsah, zde bylo nárokováno méně, až od data pozdějšího. 13. Plně úspěšné žalobkyni náleží dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) náhrada nákladů řízení, které jsou konkrétně tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za zastupování žalobkyně advokátkou ve výši 400 Kč (za dva úkony právní služby po 200 Kč; konkrétně převzetí věci a sepis žalobního návrhu, podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu) a dále dvěma paušálními náhradami po 100 Kč jako náhradami advokátových hotových výdajů, náležejícími k úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky. Advokátka jako plátce DPH má rovněž nárok na náhradu této daně a tedy 21 % z uvedených částek (s výjimkou soudního poplatku) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení činí 1 126 Kč. Splatné jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky. 14. Žalobkyně nárokovala náhradu nákladů i za úkon advokátky spočívající v zaslání písemné výzvy před podáním žaloby. Sama žalobkyně však žalovaného k úhradě dlužného poplatku vyzvala tak, jak jí ukládá i samotný zákon, a to doporučeně, neboť v návaznosti na doručení výzvy musí prokázat uplynutí lhůty, aby se s nárokem mohla vůbec obrátit na soud. Právě na soudní uplatnění pak i zákon v této výzvě ukládá žalovaného upozornit, a za tuto výzvu má také žalobkyně předpisy přiznánu dokonce odměnu, která je i předmětem tohoto řízení. Žalobkyně tak speciální zpoplatněnou předžalobní výzvou má současně splněnu i podmínku pro přiznání náhrady nákladů v souladu s § 142a o. s. ř. Žalobkyně rovněž předložila i upomínku, kterou žalovanému odeslala, tedy došlo opakovaně k vyzývání žalovaného o zaplacení, a v případě advokátky byla činěna nejméně třetí výzva, kterou pak nevyžadují ani zvláštní předpisy citované výše, ani samotné procesní předpisy (o. s. ř.). 15. Sama žalobkyně je právnickou osobou, která byla zřízena záko