15 C 231/2021-27 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 25 283,84 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o dodávce elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], [PSČ]. Fakturou s variabilním symbolem [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] na částku 25 043,84 Kč, splatnou ke dni 3. 1. 2020. Žalovaná na tuto fakturu ničeho neuhradila, a tedy stále dluží částku 25 043,84 Kč. Žalovaná nesplnila své povinnosti a neuhradila dohodnuté platby za dodanou elektřinu. Žalobkyně proto zaslala žalované upomínku. Upomínka byla vystavena dne 4. 11. 2019. Za odeslání upomínky vyúčtovala poplatek 240 Kč dle příslušných ustanovení Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny (VOPD). 2. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne [datum] co do částky 240 Kč (odpovídající žalobou uplatňovanému nároku na poplatek za odeslání upomínky) vzala svůj žalobní návrh zpět. O zastavení řízení v rozsahu částečného zpětvzetí návrhu rozhodl soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], a předmětem řízení nadále zůstala částka 25 043,84 Kč. 3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 5. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu a zajišťovat na vlastní jméno a vlastní účet distribuci elektřiny a související služby do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná se zavázala žalobkyni za dodanou elektřinu zaplatit cenu sjednanou. Součástí smlouvy je i tzv. včleňovací doložka označená„ Obecná ustanovení,“ podle níž jsou součástí smlouvy Ceník a Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen„ VOPD elektřiny“), které jsou k dispozici na stránkách žalobkyně. (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] a VOPD elektřiny). Fakturou [číslo] znějící na částku 25 043,84 Kč splatnou do 3. 1. 2020 vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 15 366 kWh s nedoplatkem 25 043,84 Kč (prokázáno fakturou [číslo]). 6. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit cenu stanovenou. Fakturou [číslo] (s variabilním symbolem [číslo]) vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 8. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by vzniklý nedoplatek uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 9. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě nedoplatku nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 146 o. s. ř. Dle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Dle § 146 odst. 3 o. s. ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Dle § 146 odst. 2 o. s. ř., jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Z provázanosti § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. s § 146 odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že zastavuje-li soud řízení, zabývá se při rozhodování o náhradě nákladů řízení nejprve otázkou, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Zavinění je zde třeba posuzovat výlučně z procesního hlediska, tedy podle procesního výsledku. Tam, kde účastník zavinil zastavení řízení, soud přizná ostatním účastníkům náhradu nákladů řízení. Zavinění může spočívat i v tom, že žalobce vzal žalobu zpět. V tom případě zavinil zastavení řízení a je povinen nahradit druhé straně náklady řízení, které v řízení účelně vynaložila na uplatňování nebo bránění svého práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1787/2014). V daném případě částečné zastavení řízení zavinila žalobkyně, když k němu nedošlo pro chování žalované. Soud tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení téměř zcela úspěšná, když její neúspěch spočíval toliko v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 464 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 012 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 11. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a. t., neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto