16 C 364/2020-139 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra] v [katastrální uzemí], obci [obec], který byl oddělen z pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], ověřeným Ing. [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřickým inženýrem, pod [číslo] souhlas s číslováním parcel udělen pod č. [anonymizováno] [číslo]. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č.st, [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], stavba pro rodinnou rekreaci, a dále pozemku parc. [číslo] zahrada, vše v k.ú. a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], kdy předmětný pozemek označený podle geometrického plánu jako parcelní [číslo] o výměře [výměra] je k jejímu pozemku [číslo] připojen přirozenou hranicí, kterou tvoří plot, daný pozemek tak užívá jen ona, kdy tento pozemek takto užívala její rodina nejméně od roku [rok]. V roce [rok] došlo k posunu plotu, tak jak v současné době stojí, ve prospěch pozemku [číslo], který je aktuálně ve vlastnictví žalované a v neprospěch pozemku [číslo], který je aktuálně ve vlastnictví žalobkyně, přičemž tento posun proběhl faktickým posunem plotu dohodou mezi bratry [anonymizováno]. Došlo tak k vydržení pozemku ve prospěch matky žalobkyně paní [příjmení], od kterého je odvozeno vlastnické právo žalobkyně. Žalobkyně v průběhu řízení navrhla rozšíření žaloby (eventuální petit), které soud na jednání dne [datum] připustil, a to konkrétně, aby soud případně rozhodl, že vlastníkem předmětného sporného pozemku [číslo] v k.ú. [obec] a obci [obec], je paní [jméno] [příjmení], tedy [role v řízení] [role v řízení], přičemž žalobkyně je zcela nepochybně aktivně legitimována žalovat nejen na určení ve svůj prospěch, ale též i ve prospěch své [role v řízení], kdy je dědičkou po [role v řízení]. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Uvedla, že v [anonymizováno] letech došlo k dohodě vlastníků nemovitostí, tzv. na podání ruky, kdy nedošlo k řádnému zavkladování převodu nemovitosti, oddělení pozemků nebylo nikdy provedeno, konkrétně geometrický plán z roku [rok] nebyl nikdy zavkladován. Účastníci si tak museli být vědomi toho, že s převodem nemovitosti jsou spojeny i administrativní povinnosti. Vzhledem k tomu, že převod nebyl proveden řádným způsobem, právní předchůdkyně žalobkyně nemohla pozemek vydržet, protože si musela být vědoma toho, že zde nebyla dodržena zákonná forma nutná k převodu nemovité věci. V průběhu vlastnictví žalobkyně pak byla prováděna zaměření, a to konkrétně v roce [rok], [rok] a [rok]. Žalobkyně tak nemohla být v dobře víře o tom, že pozemek drží oprávněně a tudíž nemohla pozemek vydržet. K právnímu posouzení věci pak žalovaná předestřela rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 490/2001 kdy„ Právní omyl držitele vycházející z neznalosti jednoznačně formulovaného ustanovení občanského zákoníku platného v době, kdy se držitel ujímá držby, není omluvitelný. Pokud se držitel chopil držby nemovitosti na základě smlouvy o jejím převodu, která nebyla registrována státním notářstvím v době, kdy zákon takovou registraci vyžadoval, nemohl být se zřetelem ke všem okolnostem o dobré víře, že je vlastníkem této nemovitosti.“ Dále uvedla, že podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4547/2018“ Nedostatek investigativní aktivity držitele, který musel mít pochyby o skutečném stavu věci a nepokusil se o jeho zjištění, tedy nepostupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou se zřetelem k okolnostem v konkrétním případě po každém požadovat, zpochybňuje jeho dobrou víru. Mezi nedostatkem uvedené aktivity a nevědomosti o skutečném stavu věci musí být příčinná souvislost.“ A podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 90/2018„ Vytyčení hranic s označením hranic v terénu a seznámení s tímto vytyčením držitelem, je okolností objektivně způsobilou zpochybnit dobrou víru držitele bez ohledu na subjektivní hodnocení spojené s tímto vytyčením.“ 3. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parcela [číslo] jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci [adresa], a dále pozemek parc. [číslo] zahrada, a parc. [číslo] ostatní plocha, v [katastrální uzemí] a obci [obec], okres [okres], vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro [územní celek], [stát. instituce], je žalobkyně, kdy tyto nemovité věci nabyla na základě darovací smlouvy ze dne [datum], Usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] o odevzdací listěně ze dně [datum] a Smlouvy kupní ze dne [datum]. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parcela [číslo] jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci [adresa], a dále pozemek parc. [číslo] zahrada, v [katastrální uzemí] a obci [obec], okres [okres], vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], je žalovaná. 5. Z doplnění odevzdací listiny [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že celá pozůstalost po [jméno] [příjmení] byla odevzdána dědici [jméno] [příjmení], narozené 29, 9, [číslo], zemřelé [datum]. Z usnesení státního notářství I v [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že dědici po [jméno] [příjmení] jsou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] darovala žalobkyni rekreační chalupu [adresa] umístěnou na st.p. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] 6. Z geometrického plánu [číslo] ze dne [datum] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra] v [katastrální uzemí], obci [obec], byl oddělen z pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec]. 7. Z protokolu o vytyčení pozemků ze dne [datum] bylo zjištěno, že došlo k vytyčení hranic mezi pozemky č. st. [anonymizováno], p.p. [číslo] sousedními pozemky p.p. [číslo], kdy součástí protokolu je vytyčovací náčrt. Vytyčené hranice jsou v terénu označeny plastovými mezníky a sloupkem plotu, kdy hranice mezi pozemky je rovná bez zakřivení. Protokol je podepsán tehdejšími vlastníky předmětných pozemků, a to konkrétně žalobkyní, vlastníkem pozemku p.p. [číslo], st. [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], vlastníky p.p. [číslo]. [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se nedostavili. Z protokolu o vytyčení pozemků ze dne [datum] bylo zjištěno, že došlo k vytyčení hranic mj. mezi pozemky č. st. [anonymizováno], p.p. [číslo]. Z mapy, která je součástí protokolu, je patrné, že hranice mezi pozemky je rovná bez zakřivení. 8. Ze sdělení [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že grafický zákres hranice je evidován již v mapách bývalého pozemkového katastru, tehdy jako hranice mezi p. [číslo] p. [číslo]. Později p. [číslo] zanikla sloučením do parcely st. 67. Platnost map bývalého pozemkového katastru skončila v roce [rok]. Vzhledem ke stáří zákresu nelze datum vzniku původní hranice dohledat. 9. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že chalupa (stavba [adresa]) původně patřila prarodičům žalobkyně manželům [příjmení]. V pozůstalosti pak chalupu zdědila matka žalobkyně. V roce [rok] vlastnil vedlejší pozemek otcův bratr s tetou, kdy se bratři mezi sebou dohodli, že část pozemku se posune, aby mohla vzniknout brána, ale bohužel se to již nezapsalo do pozemkové knihy. K tomu byl vypracován nákres s datem [datum], na kterém jsou znázorněny dva body, kde se uhnulo s plotem, tak aby mohl vzniknout vjezd. Matka žalobkyně jako vlastnice chalupy k tomu dala souhlas. Bratři se jmenovali [jméno] a [příjmení] [příjmení]. Tuto část pozemku pak po celou dobu udržovala rodina žalobkyně, kdy na ní i do současnosti pěstuje ovocné stromy a keře. V této části pozemku má i urnu dědeček žalobkyně. Nikdo z předchozích vlastníků vedlejšího pozemku žalobkyni nikdy neoslovil s tím, že využívá část pozemku, který jí nepatří, to až přítel žalované. K zaměření z roku [rok] a [rok] pak žalobkyně uvedla, že listiny podepsala z toho důvodu, že byla zvyklá vše podepisovat a nepřikládala tomu žádnou větší váhu, kdy nadále nesouhlasila s tím, že mezi pozemky je rovná hranice. Tato zaměření byla dělána podle katastru a žalobkyně s tím nemohla nic udělat. Dále uvedla, že od obce koupila část pozemku před domem, tak aby měla přístup k domu, kdy se jedná o pruh pozemku kolem potoka. 10. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že nemá žádný bližší vztah k účastníkům řízení a že je starostou [územní celek]. [příjmení] mezi účastníky řízení jakožto starosta žádným způsobem sám neřešil. O předmětu sporu ví jen od žalobkyně, více se o to nezajímal. Dále uvedl, že v obci probíhají odkupy pozemků, kdy se povětšinou j