17 C 225/2022-42 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 358,73 Kč s příslušenstvím spočívajícím v zákonném úroku z prodlení a částky 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. Uplatněný nárok plyne z mezi účastníky uzavřené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, resp. z dodatku ke smlouvě č. [anonymizováno] [číslo] k telefonnímu číslu [tel. číslo] a dále ze smlouvy č. [anonymizováno] [číslo], kterou sjednána koupě koncového zařízení [anonymizována tři slova] ZX [číslo] [anonymizováno] (dále jen„ modem“) v hodnotě 1 499 Kč. Účastníci si sjednali úhradu kupní ceny ve splátkách po 62,46 Kč v rámci měsíčního vyúčtování služeb. Žalobkyně na základě smlouvy poskytovala služby elektronických komunikací a zprostředkovávala za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran, které žalovanému následně vyúčtovala spolu se splátkami za koncové zařízení. Za období od [datum] do [datum] žalovaný žalobkyni dle vyúčtování neuhradil celkem na splátkách modemu částku 1 499,04 Kč, poplatek za instalaci modemu technikem v částce 399 Kč, za platby třetím stranám částku 979,69‬ Kč a poplatky za tištěné vyúčtování v celkové částce za 481 Kč. Žalovaný ani po výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, žalobkyně proto dále nárokuje částku 200 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky. 2. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, konkrétně smlouva č. [anonymizováno] [číslo], resp. dodatek ke smlouvě, k telefonnímu číslu [tel. číslo]. Dále smlouva č. [anonymizováno] [číslo], kterou sjednána koupě koncového zařízení [anonymizována čtyři slova] [číslo] [anonymizováno] v hodnotě 1 499 Kč, přičemž úhrada kupní smlouvy modemu byla mezi účastníky sjednána ve splátkách po 62,46 Kč, dále poplatek za instalaci modemu činil 399 Kč. Jednotlivé měsíční splátky měly být hrazeny na základě měsíčního vyúčtování služeb. Za období od [datum] do [datum] žalobkyně žalovanému vyúčtovala za služby třetím stranám částku 979,69 Kč, poplatek za tištěné vyúčtování činil celkem 481 Kč, dále splátky modemu 1 499,04 Kč a poplatek za instalaci modemu technikem v částce 399 Kč. Konkrétně se jedná o vyúčtování [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. Žalovaný, přestože byl upomínán, žalobkyni do dnešního dne ničeho neuhradil. Náklady spojené s uplatněním pohledávky pak činily 200 Kč. 4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu věci soud po právní stránce věc posoudil následovně. Pokud jde o služby třetích stran, žalovaný byl ve smyslu § 1939 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jako poukázaný vůči poskytovatelům služeb třetích stran, tedy poukazatelům, povinen plnit ve prospěch žalobkyně, jako poukazníka, neboť poskytovatelé služeb třetích stran umožnili žalobkyni, aby platby od účastníků vybírala. Pokud jde o koupi zařízení žalovaný měl podle § 2079 odst. 1 o. z. povinnost uhradit kupní cenu zboží, které zakoupil od žalobkyně, přičemž tato povinnost byla specifikována tak, že žalovaný měl kupní cenu uhradit ve splátkách. Poplatek za instalaci zařízení a tištěné vyúčtování pak byl sjednán v souladu s § 1746 odst. 2 o. z. 5. Žalovaná byla v řízení nečinná a neoznačila ani nepředložila žádný důkaz o tom, že by žalovanou pohledávku uhradila, nebo že by tato pohledávka zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu, a to i co do požadavku na zákonný úrok z prodlení požadovaný v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč (výrok II. rozsudku) a náhrady hotových výdajů ve výši 200 Kč (součástí výrok I. rozsudku) za návrh ve věci samé a předžalobní upomínku dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.