21 C 196/2022-33 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12 818,33 Kč s příslušenstvím. Předmětem řízení byly nároky ze smlouvy o úvěru [číslo] [datum úmrtížalovaného] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], a žalovaným dne [datum] na základě žádosti [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr výši 12 029 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu se smluvním úrokem ve výši 29,41 % v pravidelných 48 měsíčních splátkách ve výši 450 Kč. Závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas žalovaný nedostál, a proto dne 31. 12. 2021 v důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru předchůdce žalobce úvěr zesplatnil. Dlužnou částku ke dni splatnosti dluhu tvoří jistina 11 757,33 Kč, poplatek ve výši 800 Kč, pokuta ve výši 135 Kč a pojistné ve výši 126 Kč, a dlužný kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 675,43 Kč. Pohledávka za žalovaným vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] s účinností ke dni 24. 1. 2022 postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Žalobce vyzval žalovaného ke splnění dluhu předžalobní upomínkou. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Na základě žádosti žalovaného ze dne [datum] [číslo] byla mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] [datum úmrtížalovaného], jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši 12 029 Kč za účelem nákupu zboží a to konkrétně TV. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem 29,41 % ročně splácet formou 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši 429 Kč vždy k 17. dni v měsíci, počínaje [datum]. Podpisem smlouvy [číslo] [datum úmrtížalovaného] žalovaný potvrdil, že byl seznámen s Produktovými podmínkami a Sazebníkem předchůdce žalobce. Z Podmínek soud zjistil, že si strany sjednaly pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru oprávnění předchůdce žalobce odstoupit úvěrové smlouvy a požadovat splacení dlužné částky včetně příslušenství. Žalovaný nedostál svého závazku splácet peněžní prostředky řádně a včas, což bylo zjištěno z výpisu z úvěrového účtu, předchůdce žalobce proto od Smlouvy dopisem ze dne 25. 11. 2021 odstoupil, a úvěr s účinností k 31. 12. 2021 zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě částky 14 494 Kč, kdy z toho na dlužných splátkách žalovaný dlužil 2 700 Kč, úvěrové jistině 10 859 Kč, na smluvní pokutě za prodlení se splácením úvěrových splátek 135 Kč a 800 Kč na nákladech spojených s vymáháním. Dále byl žalovaný upozorněn, že bude po něm po tomto datu požadován i úrok z prodlení. Skutečnost, že žalobce je aktivně legitimován k vymáhání dlužné částky soud zjistil ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14. 1. 2022, kterou došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z [právnická osoba] na společnost žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 12. 2021, kde současně byl vyzván k zaplacení částky 19 606,13 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, což bylo zjištěno z výpisu úvěrového účtu. Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval. 5. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků (pojištění). Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. 6. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl. 7. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. 11. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 12. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 14. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 16. Soud vzal v daném případě za prokázáno z předložených listinných důkazů, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy