22 C 162/2022-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 22 077,28 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] došlo na základě Smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu uzavřené dne [datum] na běžném účtu žalovaného č. [bankovní účet] k poskytnutí kontokorentu ve výši limitu 20 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn čerpat kontokorent průběžně a zavázal se nepřekročit jeho sjednanou výši. Současně se žalovaný zavázal hradit úrok z čerpaného kontokorentu 13,90 % ročně a poplatky v souladu s platným sazebníkem ČS. Splatnost dluhu z kontokorentu včetně úroků a cen za služby činila jeden rok od prvého čerpání. Žalovaný však porušil shora citovaná ustanovení smlouvy, když na jeho účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Protože žalovaný na několikeré předchozí písemné upomínky ČS nereagoval a nepovolený debetní zůstatek neuhradil ČS ke dni [datum] smlouvu vypověděla a nepovolený debetní zůstatek v částce 22 116,83 Kč převedla na evidenční účet pohledávek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a [právnická osoba] [anonymizováno]., došlo s účinností ke dni [datum] k převedení pohledávky za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizováno]. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [anonymizováno]. a žalobcem, pak došlo s účinností k témuž dni k převedení pohledávky za žalovaným na společnost žalobce [název žalobkyně] O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 37 627,59 Kč z toho jistina 22 077,28 Kč, smluvní úrok z úvěru 3 832,50 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 11 717,81 Kč. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky na žalobce, až do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění datovanou ke dni [datum]. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Soud z předložených listin zjistil, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet] a poskytnut tzv. kontokorent, tedy úvěr, když byl stanoven úvěrový rámec 20 000 Kč. Úrok z kontokorentu činil 13,90 % ročně. Žalovanému bylo umožněno čerpat tuto částku do debetu účtu za přesně vymezených podmínek. Právu vstupovat do debetu korespondovala povinnost žalovaného zajistit, aby záporný zůstatek na účtu nebyl překračován a byl v sjednaných termínech vyrovnáván. V opačném případě byla banka (předchůdce žalobce) oprávněna smlouvu vypovědět s okamžitou platností ke dni doručení výpovědi. Protože žalovaný shora uvedené sjednané podmínky porušil, jeho účet vykazoval nepovolený debetní zůstatek, na výzvu k jeho zaplacení nereagoval, předchůdce žalobce smlouvu o běžném účtu včetně všech sjednaných služeb dopisem ze dne [datum] vypověděl a žalovanému oznámil, že dluh k tomuto dni převedl na zvláštní účet pohledávek a vyzval ho k úhradě záporného zůstatku 22 077,28 Kč, úroku z prodlení 18,55 Kč a úroku 21 Kč. Skutečnost, že žalobce je aktivně legitimován k vymáhání dlužné částky soud zjistil ze Smluv o postoupení pohledávek, kterými došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z [právnická osoba], nejprve na [právnická osoba] [anonymizováno] a poté na společnost žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisy. K datu postoupení pohledávky žalovaný žalobci ani jeho předchůdci na svůj dluh ničeho neuhradil. 5. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm.d) obchodního zákoníku se částí třetí obchodního zákoníku řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o běžném účtu. 6. Dle § 273 odst. 1 obch. z. část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 7. Podle ustanovení § 708 odst. 1 obchodního zákoníku smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. 8. Podle ustanovení § 711 obchodního zákoníku smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.). 9. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle ust. § 502 odst. 1 věta prvá obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 11. Dle ust. § 503 odst. 1 věta prvá obch. z. závazek platit úrok je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. 12. Podle § 369 odst. 1 je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není-li smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 13. Dle ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Dle ust. § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 15. V daném případě na základě provedeného dokazování při hodnocení žaloby po stránce skutkové i právní dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Předmětný závazkový vztah vzniklý mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným je nutno posuzovat dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku, když tímto zákonem se dle ustanovení §261 odst. 3 obchodního zákoníku řídí vztahy mezi účastníky bez ohledu na povahu účastníků tohoto závazkového vztahu. V souladu s ustanovením § 273 odst. 1 obchodního zákoníku určili její účastníci část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky. V řízení bylo žalobcem prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k řádnému uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru na běžném účtu. Předchůdce žalobce umožnil žalovanému čerpat kontokorentní úvěr na jeho účtu do částky 20 000 Kč, mimo jiné za podmínky, že žalovaný bude hradit úrok 13,90 % ročně z čerpaných peněžních prostředků, povolený limit kontokorentu nepřekročí a splatí jej do jednoho roku od prvního čerpání. Protože však žalovaný sjednaný úvěrový limit překročil a nevyrovnal, což je zřejmé z předložených listin, žalobce převedl nesplacený debet na zvláštní účet pohledávek, smlouvu vypověděl a vyzval žalovaného k zaplacení aktuálního zůstatku. Protože žalovaný po zesplatnění úvěru ničeho nezaplatil, dluží na jistině po splatnosti 22 077,28 Kč. Soud tak shledal žalobu důvodnou, žalobce nabyl pohledávku za žalovaným řádnou smlouvou o postoupení pohledávky, prokázal existenci pohledávky i její výši, a žalovaný neprokázal, že by jeho závazek zcela zanikl zaplacením či jiným způsobem. 16. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení se zaplacením peněžitého závazku, má žalobce nárok i na úrok z prodlení z dlužné částky. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny 22 077,28 Kč od [datum] do zaplacení. Nárok žalobce je i v této části a výši v souladu se zákonem, soud proto žalobě i v tomto směru vyhověl. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 336 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 884 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ad