24 C 26/2022-21 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 104 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených televizních poplatků. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a dne [datum] se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovanému vznikla v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný neplatil televizní poplatky řádně a včas, případné mimořádné platby žalovaného byly započítávány vždy na nejstarší dlužné částky, a tak žalovaný dluží žalobkyni poplatky za 23 měsíců od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] à 135 Kč v celkové výši 3 104 Kč (za [anonymizováno] [rok] žalobkyně požadovala částku 134 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky dopisem ze dne 15. 9. 2020, žalovaný však svoji povinnost nesplnil ani v dodatečné lhůtě. S ohledem na prodlení žalovaného pak žalobkyně nárokovala zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši vždy z částky 135 Kč od 16. dne příslušného měsíce, v němž nebyl televizní poplatek zaplacen, do 15. 4. 2021 v celkové výši 516,43 Kč. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil svůj nesouhlas; žalovanému byla výzva soudu spolu se žalobou doručena na adrese uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnosti se považují za doručené dnem 28. 2. 2022 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej vylíčila žalobkyně a jak je popsáno shora, a důvodné žalobě vyhověl. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, kdy fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač, je poplatníkem televizního poplatku. Měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč (§ 6) a televizní poplatek je splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2). Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. nachází oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 5. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání. 6. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí tak náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované. Tyto účelně vynaložené náklady při respektování závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 26. srpna 2014 pod sp. zn. III. ÚS 405/14 činí 621 Kč a tvoří je 400 Kč soudní poplatek a 100 Kč paušální náhrada hotových výdajů za výzvu k plnění ze dne 17. 9. 2019 podle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a 100 Kč paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za podání žaloby + 21 Kč 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně je plátce daně z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 7. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.