28 C 2/2022-17 — Okresní soud v Liberci

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.). 2. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 4 590 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených televizních poplatků. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná jako držitel televizního přijímače splnila dne [datum] svou povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná neuhradila televizní poplatky za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok], celkem tedy dluží 4 590 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani po zaslání výzvy zaplacení dlužných televizních poplatků. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 4. Soud ve věci rozhodnul bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. (občanský soudní řád), neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, žalované byla zaslána výzva k vyjádření k uvedenému postupu s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná na výzvu nijak nereagovala. 5. Žalobkyně svoje tvrzení prokázala přihláškou poplatníka a výzvou k zaplacení dlužných televizních poplatků, z nichž soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Žalovaná se přihlásila jako poplatník televizního poplatku. Žalobkyně jako ze zákona oprávněný příjemce televizního poplatku vyzvala žalovanou k úhradě dlužného poplatku ve výši 4 590 Kč se lhůtou 15 dnů od doručení výzvy. 6. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o televizních poplatcích“) je poplatníkem televizního poplatku mimo jiné fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Výše poplatku je dle § 6 zákona o televizních poplatcích stanovena částkou 135 Kč měsíčně. Podle § 7 odst. 1 zákona o televizních poplatcích platí televizní poplatek poplatník provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Podle § 7 odst. 2 zákona o televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, první platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 7 odst. 4 zákona o televizních poplatcích může poplatník po dohodě s provozovatelem vysílání ze zákona, popřípadě pověřenou osobou zaplatit televizní poplatek předem za více měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok. Podle § 10 zákona o televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je tento oprávněn se domáhat svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Provozovatelem vysílání ze zákona je Česká televize (§ 3 odst. 4 zákona o televizních poplatcích). 7. Žalovaná nesplnila svou zákonnou povinnost uhradit televizní poplatky za období [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok], a to ani po zaslání výzvy k úhradě. Žalovaná ve věci nic netvrdila. Žalobkyně prokázala svůj nárok, soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Protože žalovaná přes výzvu k úhradě dlužné částky nijak nereagovala, je v prodlení a dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení, jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., soud žalobě i v tomto směru vyhověl a uložil tedy žalované zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 707,73 Kč. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl plný úspěch ve věci, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, a přiznal žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, na nákladech řízení částku 600 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrady ve výši 200 Kč za podanou žalobu a předžalobní upomínku dle § 1 a 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. Další náklady související se zastoupením žalobkyně advokátem soud nepovažuje za účelně vynaložené náklady, když žalobkyně sama agendu televizních poplatků spravuje. Česká televize má právní oddělení a není důvod domnívat se, že vymáhání televizních poplatků v řízení před soudem je natolik náročná agenda, kterou by zaměstnanci právního oddělení žalobkyně nemohli řešit bez zastoupení advokátem. (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 2. 2015, sp. zn. I ÚS 3705/14, nález Ústavního soudu ze dne 26. 8. 2014, sp. zn. II ÚS 405/14).