28 C 64/2022-31 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 22 567 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku za porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a náhrady za mimosoudní uplatnění práva na tento příspěvek. 2. Žalobkyně tvrdila, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidle, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého má žalobkyně nárok na zaplacení tohoto příspěvku. Dle zjištění žalobkyně žalovaná vlastní osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno], a toto vozidlo je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaná coby vlastník vozidla neměla ode dne 28. 6. 2019 do dne 30. 11. 2019 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak nebylo pojištěno 156 dní a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Dále žalovaná neměla ode dne 1. 12. 2019 do 30. 4. 2020 coby vlastník vozidla k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak nebylo pojištěno 152 dní a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost. Dále žalovaná neměla ode dne 1. 5. 2020 do dne 30. 9. 2020 coby vlastník vozidla k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak nebylo pojištěno 153 dní a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni vznikl nárok na příspěvek, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušena povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně zaslala žalované výzvy k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 21. 3. 2020 (za období 28. 6. 2019 do 30. 11. 2019), dne 30. 11. 2020 (za období od 1. 12. 2019 do 30. 4. 2020) a dne 16. 3. 2021 (za období od 1. 5. 2020 do 30. 9. 2020). Žalovaná na výzvy nereagovala a ničeho neuhradila, a to ani po zaslání předžalobních upomínek dne 20. 10. 2021, 27. 10. 2021 a 3. 11. 2021. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 4. Soud ve věci rozhodnul bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. (občanský soudní řád), neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, žalované byla zaslána výzva k vyjádření k uvedenému postupu s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná na výzvu nijak nereagovala. 5. Žalobkyně svoje tvrzení prokázala výzvami k úhradě příspěvku, upomínkami k úhradě a předžalobními upomínkami spolu s dokladem o odeslání, z nichž soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Žalobkyně jako ze zákona oprávněný příjemce příspěvku na pojištění odpovědnosti podle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) vyzvala žalovanou výzvou ze dne 5. 2. 2020 k úhradě příspěvku na pojištění odpovědnosti ve výši 7 332 Kč, výzvou ze dne 16. 9. 2020 k úhradě příspěvku na pojištění odpovědnosti ve výši 7 144 Kč a výzvou ze dne 31. 12. 2020 k úhradě příspěvku na pojištění odpovědnosti ve výši 7 191 Kč. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] ([název žalobkyně]) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Podle § 15 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti pojistitel (pojišťovna, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna provozovat na území České republiky pojištění odpovědnosti), sděluje [anonymizováno] údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti nejméně v rozsahu údajů, které stanoví ministerstvo vyhláškou, a to nejpozději do 1 měsíce ode dne vzniku příslušné skutečnosti. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti činí 300 Kč. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 7. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními žalovaná jako vlastník (provozovatel) tuzemského vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyzvána k úhradě příspěvku za každý den porušení povinnosti plynoucí z § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalovanou řádně vyzývala k úhradě příspěvku za dlužná období a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním svého práva. Soud shledal nárok žalobkyně za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 8. Protože žalovaná přes výzvu k úhradě dlužné částky nijak nereagovala, je v prodlení a dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení, jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., soud žalobě i v tomto směru vyhověl a uložil tedy žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení od 22. 3. 2020 do zaplacení z částky 7 332 Kč, od 1. 12. 2020 do zaplacení z částky 7 144 Kč a od 17. 3. 2021 do zaplacení z částky 7 191 Kč. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 355 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 903 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 567 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.