29 C 177/2022-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 41 696,49 Kč s příslušenstvím. Předmětem řízení byly nároky ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], a žalovaným dne [datum] na základě žádosti [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč. Žalovaný čerpal toliko 10 844 Kč dne [datum], tím že tuto částku převedla na účet zprostředkovatele, u něhož se žalovaný zavázal k zaplacení prodejní ceny zboží a služeb. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas žalovaná nedostála, a proto dne [datum] v důsledku prodlení žalované se splácením úvěru předchůdce žalobce úvěr zesplatnil. Dlužnou částku ke dni splatnosti dluhu tvoří jistina 41 696,49 Kč, a dlužný kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 494,24 Kč. Pohledávka za žalovanou vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] s účinností ke dni [datum] postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem. Žalobce vyzval žalovanou ke splnění dluhu předžalobní upomínkou. Do dne podání žaloby žalovaná ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstal nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Na základě žádosti žalované ze dne [datum] [číslo] byla mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků s úvěrovým rámcem do výše 40 000 Kč za účelem nákupu zboží u zprostředkovatele [právnická osoba]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem 23,76 % ročně splácet formou 12 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 847 Kč vždy k 17. dni v měsíci, počínaje 17. 5. 2021. Podpisem smlouvy [číslo] žalovaná potvrdila, že byla seznámena s Produktovými podmínkami a Sazebníkem předchůdce žalobce. Z Podmínek soud zjistil, že si strany sjednaly pro případ prodlení žalované se splácením úvěru oprávnění předchůdce žalobce odstoupit úvěrové smlouvy a požadovat splacení dlužné částky včetně příslušenství. Žalovaná nedostála svého závazku splácet peněžní prostředky řádně a včas, což bylo zjištěno z výpisu z úvěrového účtu, předchůdce žalobce proto od Smlouvy dopisem ze dne [datum] odstoupil, a úvěr s účinností k [datum] zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě částky 43 191 Kč, kdy z toho na dlužných splátkách žalovaný dlužil 5 500 Kč, úvěrové jistině 36 956 Kč, na smluvní pokutě za prodlení se splácením úvěrových splátek 135 Kč a 600 Kč na nákladech spojených s vymáháním. Dále byla žalovaná upozorněna, že bude po ni po tomto datu požadován i úrok z prodlení. Skutečnost, že žalobce je aktivně legitimován k vymáhání dlužné částky soud zjistil ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], kterou došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z [právnická osoba] na společnost žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], kde současně byla vyzvána k zaplacení částky 51 639,36 Kč. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, což bylo zjištěno z výpisu úvěrového účtu. Před podáním žaloby žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku. Žalovaná na upomínku nijak nereagovala. 5. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalované, který měla žalovaná vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaná tyto předložené listiny nezpochybnila, ani nenamítala, že by se s nimi neseznámila a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátila, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala. Žalovaná se ve smlouvě zavázala rovněž k hrazení poplatků (pojištění). Ani ohledně tohoto dluhu žalovaná žádné námitky nevznesla, ani netvrdila a neprokázala, že by dlužné poplatky uhradila či dluh jinak zanikl. 6. Vzhledem k tomu, že se žalovaná k žalobě nevyjádřila, neunesla břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovanou dosud uhrazen, ani jinak nezanikl. 7. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. 11. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 12. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 14. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 16. Soud vzal v daném případě za prokázáno z předložených listinných důkazů, že mezi žalobcem a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o