12 C 186/2023-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 41 649 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41 649 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dohodu o uznání dluhu, v níž žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše celkem ve výši 41 649 Kč a zároveň se jej zavázal uhradit v 28 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaný se následně dostal do prodlení s plněním dvou splátek, žalobkyně se proto rozhodla využít svého smluvního oprávnění a odeslala žalovanému dne [datum] oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou. V rámci dopisu o zesplatnění pohledávky byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, která v zesplatněné výši činila 41 649 Kč, zároveň byla žalovanému poskytnuta lhůta k úhradě zesplatněné pohledávky, a to nejpozději do [datum]. Úrok z prodlení žalobkyně požaduje od prvního dne po uplynutí lhůty, která byla žalovanému poskytnuta k úhradě zesplatněné pohledávky, tj. od [datum]. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. S předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění; mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření dohody o uznání dluhu, v níž žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše celkem ve výši 41 649 Kč. Jednalo se o dluh vyplývající ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba] Žalobkyně se stala věřitelem na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný se zavázal dluh uhradit v 28 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem, kdy první splátka ve výši 1 500 Kč byla splatná dne [datum], 2. – 27. splátka ve výši 1 500 Kč byly splatné vždy ke 20. dni v měsíci a 28. splátka ve výši 1 149 Kč byla splatná dne [datum]. V případě, že se žalovaná ocitne v prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, měla žalobkyně právo učinit svým oznámením celý dluh žalovaného okamžitě splatným (prokázáno dohodou o uznání dluhu ze dne [datum]). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s hrazením splátek, žalobkyně dluh žalovaného zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky ve výši 41 649 Kč do [datum] (prokázáno zesplatněním dluhu ze dne [datum]). Žalovaný byl rovněž vyzvána k úhradě dlužné částky s upozorněním na možné soudní vymáhání pohledávky prostřednictví právního zástupce (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum]). Oba dopisy byly žalované odeslány dne [datum] (prokázáno podacími archy). 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 2053 o. z. kdy uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Soud má za prokázané, že žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše ve smyslu ustanovení § 2053 o. z., má se tedy za to, že dluh v době uznání trval. Dluh vznikl z titulu smlouvy o úvěru uzavřené v souladu s ustanovením § 2395 o. z. Bylo na žalovaném, aby domněnku trvání dluhu vyvrátil, žalovaný však byl v řízení zcela pasivní, a ani netvrdil žádné skutečnosti, kterými by trvání dluhu v době uznání sporoval. Tím, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dvou splátek, vzniklo žalobkyni právo zesplatnit dosud nesplatné splátky a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši. Žalovaný skutečnost, že by dlužnou částku nebo její část uhradil, že by tedy žalované závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu dohody o uznání dluhu za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 7. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, jak uvedeno ve výroku rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 844 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 666 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 649 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč, když advokát žalobkyně je plátcem této daně (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.