12 C 31/2023-30 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 31 109,59 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do místa spotřeby na adrese [adresa]. Účastníci ve všeobecných obchodních podmínkách sjednali poplatek ve výši 240 Kč za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě splatné platby. Elektřinu dodanou žalovanému v období od [datum] do [datum] vyúčtovala žalobkyně fakturou s variabilním symbolem [číslo] na částku 30 313,07 Kč, která byla splatná dne 22. 3. 2021. Jelikož žalovaný neuhradil splatnou platbu za dodávku elektřiny řádně a včas, vyzvala žalobkyně žalovaného doporučenou upomínkou ze dne 30. 4. 2021 k její úhradě, pročež žalobkyni vzniklo právo na sjednaný poplatek ve výši 240 Kč. Fakturou s variabilním symbolem [číslo] na částku 556,52 Kč se splatností dne 15. 6. 2021 pak žalobkyně žalovanému vyúčtovala elektřinu dodanou v období od [datum] do [datum]. Žalovaný dluží za dodávky elektřiny a poplatek za upomínky celkem částku 31 109,59 Kč, jejíhož uhrazení se žalobkyně domáhá spolu se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě. Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu, převzít odpovědnost za odchylku a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se zavázal žalobkyni za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu a za související služby cenu regulovanou. (vše prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny). Ve všeobecných obchodních podmínkách dodávky elektřiny účastníci sjednali poplatek ve výši 240 Kč pro případ, že bude žalovaný doporučenou upomínkou vyzván k úhradě jakékoli splatné platby (prokázáno všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny žalobkyně). Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně sdružené služby dodávky elektřiny poskytnuté žalovanému v zúčtovacím období [datum] do [datum] celkovém množství dodané elektřiny 6,721 MWh, s nedoplatkem ve výši 30 313,07 Kč, splatným dne 22. 3. 2021 (prokázáno fakturou [číslo]). Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil splatnou platbu za dodanou elektřinu, žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k úhradě, a to dne 30. 4. 2021 (prokázáno příslušnou upomínkou). Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně sdružené služby dodávky elektřiny poskytnuté žalovanému v zúčtovacím období [datum] do [datum] při celkovém množství dodané elektřiny 0 MWh, s nedoplatkem ve výši 556,52 Kč, splatným dne 15. 6. 2021 (prokázáno fakturou [číslo]). 5. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu: žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobkyně poskytnuté služby dodávky elektřiny vyúčtovala fakturou s nedoplatkem 30 313,07 Kč splatným ke dni 22. 3. 2021 a dále s nedoplatkem 556,52 Kč splatným ke dni 15. 6. 2021. Po dobu trvání smluvního vztahu vyzvala žalobkyně žalovaného doporučenou upomínkou k úhradě splatných plateb, což je zpoplatněno částkou 240 Kč. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 7. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalovaného za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu a za distribuční služby cenu regulovanou. Žalobkyně své povinnosti splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala. Žalobkyně také vyzvala žalovaného k úhradě splatných plateb, čímž jí v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny vzniklo právo na zaplacení poplatku. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by shora uvedené nároky žalobkyni uhradil, že jeho povinnost k úhradě těchto nároků vůbec nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nároky žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatků za dodávku elektřiny, jakož i z titulu sjednaného poplatku, za oprávněné a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 8. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě nároků žalobkyně nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok na úroky z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 3 423 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 245 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 109,59 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 12. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t. neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech (neuhrazené faktury za spotřebu plynu a elektřiny), mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl př