13 C 114/2023-33 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně dne [datum] zahájila formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který později k výzvě soudu doplnila, řízení o nároky ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo]. Tvrdila, že tuto smlouvu se žalovaným [datum] uzavřela její právní předchůdkyně [právnická osoba], která jí smlouvou z [datum] pohledávku za žalovaným z výše uvedené úvěrové smlouvy postoupila. 2. Tvrdila, že v úvěrové smlouvě se banka zavázala poskytnout žalovanému ke kreditní kartě úvěrový limit a prostředky do výše 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň v minimální výši, která činila 2 % čerpaného úvěru. Výše splátky tak byla žalovanému vždy oznamována bankou následně v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Kromě splácení jistiny se žalovaný zavázal hradit i úroky a smluvní poplatky. 3. Původně nárokovala žalobkyně v žalobě dlužnou jistinu 9 800 Kč, smluvní poplatky 2 700 Kč, smluvní úrok ke dni splatnosti ve výši 1 512,41 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení k [datum] ve výši 1 319,43 Kč a od [datum] až do zaplacení nárokovala z jistiny 9 800 Kč jak zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně, tak smluvní úrok ve výši 22,99 % ročně. 4. V žalobě pouze obecně sdělila, že při schválení úvěru banka vycházela z údajů, které jí klient poskytl, a tyto individuálně hodnotila podle svých schvalovacích postupů. Rovněž obecně uvedla, že byly kontrolovány i interní a externí databáze, kdy banka porovnávala příjem klienta a jeho výdaje odhadnuté podle historických dat ČSÚ. 5. Přestože soud výslovně vyzval, aby žalobkyně doplnila tvrzení, jaké konkrétní příjmy a výdaje, a z jakých zdrojů byly zjištěny, a jakou učinil poskytovatel úvěru konkrétní úvahu o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a aby k tomu byly navrženy důkazy, žalobkyně písemně tvrzení nedoplnila a z nařízeného jednání se omluvila. V doplnění žaloby, konkrétně čl. II, jen zopakovala, že předchůdkyně vycházela z údajů sdělených klientem, které byly individuálně hodnoceny. V podstatě opsala obecnou pasáž, která již byla uvedena v žalobě, a kterou soud žádal doplnit o konkrétní tvrzení, která by mohla být předmětem dokazování, kdy soud vyzýval i k označení důkazů. 6. V doplnění žaloby pak žalobkyně dále uvedla, že celkem vyčerpal žalovaný kartou částku 10 200 Kč, když z bankomatu vybral [datum] částku 3 000 Kč a částku 2 000 Kč. Z bankomatu rovněž vybral [datum] částku 3 000 Kč a [datum] pak částku 2 000 Kč. Dne [datum] vybral ještě 200 Kč, a protože [datum] bylo inkasováno 400 Kč, vyčerpaný úvěr se o ně snížil. Řádný úrok byl ve výši 22,99 % ročně sjednán smlouvou, a žalobkyně doplnila, že k úročení dochází denně, a přesto, že je rozhodující sazba dle úrokového lístku, ke změně sazby po dané období nedošlo. V tabulce rozepsala, z jaké částky a od kdy do kdy byl úrok vyčíslen, sumu však k těmto obdobím jednotlivě nedoplnila, celkově měly činit dlužné úroky 1 512,41 Kč od [datum] do [datum]. 7. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v doplnění vyčíslila z částky 14 012,41 Kč sazbou 8,25 % ročně ode dne [datum] do [datum]. Toto s odkazem na upozornění předchůdkyně v dopise z [datum], že pokud nebude dluh uhrazen nejpozději do [datum] bude úročen zákonným úrokem z prodlení. Tímto dopisem pro nesplácení úvěru podle smluvních podmínek banka prohlásila úvěr za splatný v celé výši a dopis žalovanému [datum] odeslala. 8. Žalobkyně pak v doplnění žaloby ještě konkretizovala, že částka poplatků 2 700 Kč se skládá z poplatku 600 Kč za zaslání upomínky [datum] a ve stejné výši pak [datum], a z poplatků za přečerpání úvěrového rámce 5 x 300 Kč účtovaného podle sazebníku pro fyzické osoby, pokud je porušena smlouva a dojde k přečerpání. Žalovanému poplatek naúčtovala k [datum], [datum], 30. 4. 2020, [datum] a k [datum]. 9. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, nemohl tak ani učinit žádná tvrzení žalobkyně nespornými. Soud s ohledem na omluvu žalobkyně jednal ve věci v nepřítomnosti obou stran, a prováděl důkazy navržené a předložené žalobkyní, žalovaný byl pasivní po celou dobu a žádné nenavrhl. 10. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum]. Sjednán byl prostřednictvím kreditní karty čerpatelný úvěrový rámec 10 000 Kč, který měl být splácen minimální splátkou 2 % z vyčerpané částky, kdy bezúročné období činí až 50 dní, a roční úroková sazba 22,99 %. Datum splatnosti má být uvedeno na výpisu, které se zasílají dle smlouvy elektronicky, a splátky budou prováděny inkasem z účtu [číslo]. Ve smlouvě jsou uvedeny i poplatky, a to 600 Kč za zaslání každé upomínky, i 300 Kč měsíčně za přečerpání úvěrového rámce. Úrokové sazby i poplatky může banka dle textu měnit oznámeními, která pak platí. 11. Z platební historie k výše uvedenému číslu smlouvy a bankovnímu účtu bylo dále zjištěno, že žalovaný provedl všech 5 tvrzených čerpání žalobkyní, když vybíral z bankomatu ve tvrzených dnech. Inkasováno bankou bylo následně tvrzených 400 Kč, žádné jiné plusové platby na účtu, resp. v platební historii již vidět nejsou. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek podepsané žalobkyní a [právnická osoba] dne [anonymizováno] a [datum] soud zjistil, že banka se žalobkyní sjednala postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o úvěru či bankovních produktech, které jsou specifikovány v příloze [číslo] žalobkyně je přijímá tak, jak stojí a leží, a to zaplacením úplaty. V čl. IV smlouvy pak strany sjednaly, že celková úplata je splatná do [datum], kdy postupitel po připsání vystaví potvrzení o jejím připsání. V čl. II bod 7 je výslovně sjednáno, že k postoupení dojde v okamžiku připsání úplaty na účet postupitele a v čl. XIV, že jde o závazek fixní, kdy postupitel na opožděném splnění nemá zájem, proto v takovém případě podle bodu 15 nedojde, pokud nebude včas uhrazena celková úplata. Případné nižší plnění bude bezodkladně vráceno. 13. Z výše uvedeného skutkově vyplývá, že žalovaný a [právnická osoba] podepsali smlouvu o úvěru, podle které banka poskytla žalovanému k jeho účtu [číslo] kartu a umožnila mu vybírat prostředky, zpět z jeho účtu měla provádět inkaso splátek ve výši, která nebyla konkrétně určena, jen minimální částkou, a o které se žalovaný dozví až následně z elektronicky zaslaného výpisu. Ve splátkách měl uhradit kromě jistiny smluvený úrok. Žalovaný vyčerpal celkem 10 200 Kč, banka inkasovala 400 Kč, takže nevráceno z prostředků banky zůstalo 9 800 Kč. 14. Právně byla uzavřena mezi žalovaným a bankou smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., která dále podléhá zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.), když úvěrovou smlouvu žalovaný podepsal jako běžná fyzická osoba, a nikoliv podnikatel. Podle jeho § 86 odst. 1 je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 15. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 z. s. ú. větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 neplatná. V současném znění účinném od 29. 5. 2022 je již uvedeno, že soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu, a spotřebitel je pak povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Do 28. 5. 2022 bylo sice v textu tohoto ustanovení, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti z tohoto důvodu v obecné promlčecí době tří let běžící ode dne uzavření smlouvy, nicméně šlo o chybnou transpozici evropské úpravy. Podle té byla vždy neplatnost z tohoto důvodu absolutní a z ní tak musí být vycházeno bez ohledu na to, zda smlouva byla uzavřena do 28. 5. 2022 anebo po tomto datu, kdy od následujícího dne byl i český zákon opraven a dán do souladu. 16. Zde soud odkazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 6. října 2021 ve věci sp. zn. Pl. ÚS 3/20, ze kterého jednoznačně plyne, že i pokud smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena za účinnosti zákona ve znění do 28. 5. 2022, je obecný soud povinen k eurokonformnímu výkladu § 87 odst. 1 z. s. ú., jakož i k přímému použití směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru, podle které jde vždy o neplatnost absolutní. 17. To, že dané povinnosti byly splněny, musí v prvé řadě, a to konkrétně, tak aby bylo možné tato tvrzení v průběhu dokazování ověřit, žalobkyně tvrdit. Žalobkyně však nevyhověla ani výslovnému požadavku soudu, aby doplnila tvrzení, jaké konkrétní příjmy a výdaje byly na straně žalovaného předchůdkyní zjištěny, z čeho konkrétně, a jakou konkrétní úvah