13 C 51/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně dne [datum] zahájila formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu řízení, ve kterém se domáhala nároků ze smlouvy o zápůjčce, kterou se žalovaným dne [datum] uzavřela pod [číslo] její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno]), a od které je následně žalobkyně nabyla postoupením včetně příslušenství dle smlouvy uzavřené [datum]. 2. Konkrétně nárokovala dosud dlužnou jistinu ve výši 10 693,90 Kč s tím, že žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy částku 14 000 Kč, což podpisem smlouvy potvrdil. Dále se zavázal uhradit za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy při úrokové sazbě 29 % ročně kapitalizovaný úrok ve výši 2 504 Kč. Na odměně za zpracování, doručení, a administrativní činnost a flexibilní splácení měl žalovaný uhradit dalších 5 652 Kč, na poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení pak ještě 4 127 Kč. Splácení bylo sjednáno v 60 sedmidenních splátkách po 439 Kč, kdy splatnost poslední, a tedy celkové doplacení dluhu bylo sjednáno na [datum]. Žalovaný však řádně nehradil a dosud dlužná jistina se tak nadále úročí 29 % ročně ode dne po poslední splátce až do zaplacení. 3. Za období od [datum] do postoupení [datum] tak v řízení nárokovala žalobkyně kapitalizovaný úrok ve výši dalších 4 505,40 Kč a od následujícího dne pak v sazbě 29 % ročně plynoucí z jistiny 10 693,90 Kč do zaplacení. Rovněž nárokovala zákonný úrok, a to v sazbě 8,25 % ročně, rovněž z dlužné jistiny 10 693,90 Kč, počítaný od [datum], kdy uplynula sedmidenní lhůta pro úhradu poslední splátky, do [datum] ve výši dalších 1 264,55 Kč a ode dne [datum] pak rovněž až do zaplacení. 4. Na dlužných poplatcích učinila dále žalobkyně předmětem řízení 8 512,25 Kč s tím, že co do částky 4 136,07 Kč jde o neuhrazenou část z částky za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení, a co do částky 2 982,24 Kč jde o nesplacenou část z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, zbývajících 1 393,94 Kč je neuhrazená část sjednaného úroku, původně ve výši 2 504 Kč. 5. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný uzavřel smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné přímo na její zadní straně. Právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy hodnotila odpovědi žalovaného na dotazy a ověřovala je z dokladů, které si vyžádala. Toto bylo zaneseno [datum] do zákaznické karty žalovaného, kde jsou i uvedeny ověřené dokumenty, teprve následně byla uzavřena smlouva. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako dělník v údržbě zeleně s měsíčním příjmem 26 060 Kč, že žije v nájmu, a nemá jiné úvěry ani vyživovací povinnost, proto předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že je schopen zápůjčku splácet. 6. Žalobkyně současně namítala, že kdyby údaje uváděné žalovaným nebyly správné, dopouštěl by se úvěrového podvodu, který není povinností poskytovatele přezkoumávat. U nižších půjček na kratší dobu nelze pak po věřiteli požadovat až detektivní prověřování sdělovaných informací. Nesplnění povinnosti ověřit úvěruschopnost také podle žalobkyně k datu uzavření smlouvy nezpůsobovalo absolutní neplatnost smlouvy. Podpisem zákaznické karty žalovaný potvrdil úplnost, přesnost a správnost údajů. Žalobkyně dále odkazovala na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020-97, podle kterého postačuje, že doklady k rozhodným údajům ohledně úvěruschopnosti měl poskytovatel v době sepsání smlouvy, kdy není důvod pochybovat, že mu byly předloženy. 7. Dále žalobkyně poukazovala na to, že nárokované částky za zpracování doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení, a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení jsou paušální cenou za plnění a služby související s poskytnutím zápůjčky, které budou žalovanému poskytovány věřitelem minimálně po dobu, na kterou byla smlouva sjednána. Jelikož jde o cenu plnění ve smyslu § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nevztahuje se na ně požadavek přiměřenosti, jak je potvrzeno i ve stanovisku NS ČR Cpjn 203/2013. Co konkrétně je těmito poplatky kryto, žalobkyně k výzvě soudu vůbec nijak neobjasnila, ani zhruba, a těmto tvrzením, resp. odpovědi na konkrétní dotaz soudu se zcela vyhnula. 8. Rovněž, pokud soud žádal o původní splátkový kalendář s rozkladem plánovaných splátek na jednotlivé nároky, aby bylo možné zjistit vznik dluhu na jistině a na úrocích a poplatcích právě v nárokované výši s ohledem na to, co bylo ujednáno původně. Žalobkyně uvedla, že již přílohou žaloby byla tabulka umoření, což je však něco jiného, a nelze z toho zjistit právě původní rozpis splátek. Zůstalo tak ohledně plateb pouze tvrzení, že žalovaný uhradil celkem 7 039 Kč, ze kterých byla použita na úhradu jistiny částka 3 306,10 Kč a na poplatek (bez bližší specifikace) pak částka 3 732,90 Kč, kdy z dalších tvrzení je zřejmé, že oním poplatkem žalobkyně ale nadále míní jak oba druhy poplatku, tak i kapitalizovaný úrok, který se měl také platbami žalovaného snížit. V tabulce umoření je pak nikoliv původní plán, ale to, jak bylo se splátkami skutečně provedenými naloženo. Není tak možné ověřit, zda je vykazována správná dlužná částka v souladu s původní kalkulací, ani kdy a v jakém rozsahu nastalo prodlení s tou kterou částí tvrzeného dluhu. 9. Žalovaný se k věci samé nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. Tedy ani nemohl nárok uznat, ani učinit rozhodné skutečnosti nespornými. Soud ve věci jednal v nepřítomnosti obou stran, neboť právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil. Provedeny tak byly jen ty listinné důkazy, které předložila žalobkyně. 10. Soud provedl v prvé řadě důkaz smlouvou o zápůjčce a žádostí o spotřebitelský úvěr, která jí předcházela. Z dokumentu nazvaného„ Zákaznická karta - žádost o spotřebitelský úvěr“ bylo zjištěno, že žalovaný podepsal [datum] vyplněný formulář [anonymizováno], kde je uvedena požadovaná výše zápůjčky 14 000 Kč s týdenní splatností. Totožnost žalovaného byla ověřena z OP, kdy dále uvedl, že má základní vzdělání, je rozvedený, nemá partnera (že by tomu tak bylo, nebylo zaškrtnuto), a že žije v nájmu, bez spolubydlícího. Jako zdroj příjmu byl vyplněn plný pracovní úvazek s tím, že žalovaný je dělníkem údržby zeleně a zaměstnává ho [územní celek]. Od tohoto zaměstnavatele měl podle textu předložit pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky, ze kterých však byl zjištěn čistý příjem 15 760 Kč, nikoliv žalobkyní tvrzených 26 060 Kč. Dále žalovaný uvedl, že nevlastní auto, ani jiný majetek, a nevyživuje žádnou osobu. Přestože byl uveden jen jeden zdroj jeho příjmu, byly připsány„ další“ čisté příjmy domácnosti 10 300 Kč, aniž by však bylo zřejmé, o jaký příjem a čí se tedy jedná, když žalovaný žije sám a nemá partnera. Tento příjem pak nebyl nejen nijak konkretizován, ale na rozdíl od mzdy ani nijak ověřován, a nelze ani zjistit, o co se vůbec jedná. 11. Až ze součtu těchto údajných dalších příjmů a výplaty pak měla vzniknout částka 26 060 Kč, kterou argumentovala žalobkyně, kdy ale ověřeno bylo jen 15 760 Kč a další příjmy nebyly ani nijak vysvětleny, natož doloženy. Bankovní výpisy, ze kterých by bylo možné zjistit o žalovaném a jeho situaci, včetně jeho pravidelných výdajů podstatně více, nebyly předloženy. Dále byly toliko odhadnuty měsíční výdaje žadatele na 3 500 Kč, aniž by bylo jasné, zda to mají být všechny jeho výdaje. Výše nájemného nebyla nijak řešena ani ověřována, stejně tak služby spojené s bydlením, což je jedna z největších nákladových položek, a zejména u jednočlenné domácnosti zcela zásadní výdaj. V částce 3 500 Kč rozhodně nemůže být zahrnuta, ta možná pokrývá stěží měsíční náklady na obživu jednotlivce. Jaké jsou tedy alespoň základní nutné výdaje žalovaného měsíčně, z tohoto dokumentu nelze zjistit, a nemohl tak zjistit ani [anonymizováno], neboť potřebné doklady, základní, zjevně ani nežádal při vyplnění žádosti o úvěr. 12. Argumentace rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020-97 je tak v podstatě nepřípadná, neboť problém není v tom, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně měla doklady předkládané žalovaným jen v době sepisu smlouvy, ale v tom, že měla toliko a pouze dvě výplatní pásky, a žádné jiné doklady, kdy jakékoliv doklady k výdajům zcela absentovaly. Celkový příjem žalovaného domácnosti měl být navýšen dalším čistým příjmem více jak 10 tis. Kč, ke kterému však žádný doklad ani v době uzavření smlouvy nebyl předkládán. Sám žalovaný uvedl, že žije sám, a má jen jeden zdroj příjmu, což vyvrací, že by domácnost sama o sobě, na jejíž zařízení si měl půjčku brát, mohla generovat jakýkoliv další příjem. Nebyl uveden nejen partner, ale ani spolubydlící. Taková situace, kdy jsou bez jakékoliv specifikace uvedeny„ další“ příjmy, tyto nijak nedoloženy ani nekonkretizovány, se u [anonymizováno] v řešených kauzách pravidelně opakuje, a ústí v závěr, že se účelově a systematicky navyšovaly příjmy žadatelů, aby došlo k uzavření smluv a naplnění finančních zájmů [anonymiz