17 C 242/2023-78 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 7 000 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen bankovním převodem na jeho účet č. [bankovní účet]. Úrok byl sjednán ve výši 0,9 % denně. Splatnost úvěru byla stanovena v délce 30 dní od vyplacení. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jistiny byla mezi stranami ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazené celkové částky. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje přiznat jistinu úvěru 7 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 7 000 Kč od [datum] do [datum], která činí celkem 3 801 Kč, avšak žalobkyně z ní požaduje částku 3 500 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 890 Kč. Žalobkyně uplatnila také nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že vycházela z výpisu o posouzení úvěruschopnosti vyplněného žalovaným, výši příjmů ověřila lustrací bankovního účtu žalovaného prostřednictvím [právnická osoba], která disponuje licencí pro přístup k osobním bankovním údajům a dále nahlédnutím do databáze [příjmení]. 3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání nedostavil a nepožádal ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] se podává, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžité prostředky ve výši 7 000 Kč na účet č. [bankovní účet] a žalovaný se je zavázal splatit ve lhůtě 30 dní ode dne vyplacení. V případě nesplnění podmínek smlouvy bylo mezi stranami sjednáno, že výše úrokové sazby bude namísto 0 % činit 0,9 % z vypůjčené částky denně. Dále byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky s níž je klient v prodlení. K uzavření smlouvy dojde okamžikem odeslání finančních prostředků na účet žalovaného. Z předsmluvních informací o spotřebitelském úvěru plyne, že žalovaný projevil vůli uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 7 000 Kč. Ze všeobecných podmínek byly zjištěny podmínky čerpání úvěru a pro případ prodlení s úhradou úvěru. 5. Z výpisu [anonymizováno] ze dne [datum] byly zjištěny pohyby na účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného za období od února 2021 – do srpna 2021, mimo jiné měsíční příjem žalovaného a výše běžných výdajů, přičemž dle zjištěných údajů bylo možno dospět k závěru, že žalovaný může řádně splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku mezi sebou uzavřeli Úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 7 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit ve lhůtě 30 dní od vyplacení. Před poskytnutím úvěru byla řádně přezkoumána úvěruschopnost žalovaného. Součástí smlouvy bylo též ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení dluhu v případě prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky úvěru a výše úroku 0,9 %, na který vznikl žalobkyni nárok v případě prodlení žalovaného s úhradou splatného úvěru. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu věci soud po právní stránce věc posoudil následovně. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Poskytnutí úvěru žalovanému přecházelo zkoumání jeho úvěruschopnosti (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen„ z. s. ú.“). Povinnost splatit úvěr byla ve smlouvě dále specifikovaná tak, že žalovaný poskytnutou jistinu uhradí ve lhůtě 30 dní. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil řádně a včas, žalobkyni dále náleží nárok na smluvní pokutu (podle § 2048 odst. 1 o. z., § 122 odst. 1 písm. c) z. s. ú.), přičemž žalovaný jako spotřebitel byl na tuto povinnost upozorněn přímo ve smlouvě o úvěru. Ujednání o smluvní pokutě a její výši nebylo shledáno nepřiměřenou (zneužívající) smluvní podmínkou (srov. § 1813 odst. 1 o. z.) a výše smluvní pokuty odpovídá podmínkám stanoveným v § 122 odst. 2 a odst. 3 z. s. ú. 8. Žalovaný v průběhu řízení nepředložil ani neoznačil žádný důkaz, který by prokazoval úhradu dlužné částky za poskytnutý úvěr, případně vyčíslených smluvních pokut, případně jinou skutečnost, na základě které by jeho povinnost zanikla, soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, který je požadován v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t., sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.