18 C 318/2022-36 — Okresní soud v Liberci

Žalováno ve věci bylo dne [datum] s tím, že: 1. Žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] na adrese [adresa], zapsaného v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] (pro účely této žaloby dále jen terminologicky nepřesně„ dům“). 2. Žalobce jako vlastník domu žalované pronajal byt [číslo] o dispozici [anonymizováno], umístěný ve [anonymizováno] patře domu (dále jen„ byt“), a to na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] (dále jen„ nájemní smlouva“). K předání bytu žalované došlo dne [datum]. Nájemné bylo v čl. IV. nájemní smlouvy sjednáno v částce 8.500 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 950 Kč měsíčně. Obě platby jsou splatné měsíčně na následující měsíc vždy do 20. dne měsíce na bankovní účet žalobce. 3. Spolu s nájmem se žalobce zavázal poskytovat žalované služby spojené s užíváním bytu, konkrétně se jedná o 1. elektřinu pro společné prostory a 2. o vodné a stočné. 4. Dle článku II. odst. 1 nájemní smlouvy byl nájem sjednán na dobu určitou do [datum], přičemž na základě dodatku [číslo] k nájemní smlouvě byl nájem prodloužen o čtyři kalendářní měsíce do [datum]. Nájem měl tudíž skončit ke dni [datum], nicméně žalovaná byt nevyklidila a žalobce ji k vyklizení sám nevyzval. Proto se v souladu s ust. § 2285 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) po třech měsících uplatnila fikce, že nájem byl ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve. Naposledy byl nájem ujednán na čtyři měsíce od [datum] do [datum]. Proto došlo tzv. fikcí k dalšímu sjednání nájmu do [datum]. To se opakovalo ještě jednou, kdy se nájem takto prodloužil až do [datum]. 5. Žalovaná však přestala hradit nájemné a na výzvy k zaplacení dlužného nájemného nereagovala. Proto žalobce ztratil zájem o další trvání nájemního vztahu a zaslal žalované dne [datum] písemnou výzvu, ve které žalovanou předžalobně vyzval k zaplacení dlužného nájemného. Zároveň žalobce žalované oznámil, že nemá zájem na dalším prodloužení nájmu a vyzval ji k opuštění, vyklizení a předání bytu ke dni [datum], kdy nakonec došlo ke skončení nájmu. Žalobce uvedenou výzvu zaslal na adresu žalované uvedenou v nájemní smlouvě ([adresa], [část obce]). Přes zdárné doručení výzvy žalovaná odpovídajícím způsobem nezareagovala a byt nevyklidila. 6. Proto žalobce podal žalobu na vyklizení bytu a žalobu na zaplacení dlužného nájemného, resp. náhrady za užívání bytu dle § 2295 občanského zákoníku Okresní soud v Liberci následně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozhodl o povinnosti žalované byt vyklidit a odevzdat žalobci. Rozsudkem ze dne ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], pak soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 69.242 Kč s příslušenstvím (nájemné [anonymizováno] – [anonymizováno] [rok], náhrada za užívání bytu za [anonymizováno] - [anonymizováno] [rok] + spotřeba plynu 1.242 Kč). 7. Žalovaná byt vyklidila až ke dni [datum], za celou dobu užívání bytu po skončení nájmu však žalovaná neplatila náhradu za užívání ve smyslu ust. § 2295 občanského zákoníku. 8. V této žalobě proto žalobce uplatňuje náhradu za užívání bytu ve výši 8.500 Kč měsíčně, která odpovídá původně sjednanému nájemnému, a to za období: - [anonymizováno] [rok], 8.500 Kč, splatnost ke dni 20.10.2021, - [anonymizováno] 2021, 8.500 Kč, splatnost ke dni 20.11.2021, - [anonymizováno] [rok], 8.500 Kč, splatnost ke dni 20.12.2021, - [anonymizováno] [rok], 8.500 Kč, splatnost ke dni 20.01.2022, - [anonymizováno] [rok], 8.500 Kč, splatnost ke dni 20.02.2022, - [anonymizováno] [rok], 8.500 Kč, splatnost ke dni 20.03.2022, - [anonymizováno] [rok], 8.500 Kč, splatnost ke dni 20.04.2022, - [anonymizováno] [rok], 8.500 Kč, splatnost ke dni 20.05.2022, - [datum] - [datum], 1.919,35 Kč, splatnost ke dni 20.06.2022. 9. Celkem se tak jedná o částku 69.919,35 Kč za užívání bytu v období od [anonymizováno] [rok] do [datum]. Žalovaná svůj dluh písemně uznala co do důvodu i výše dne [datum] (v uznání dluhu je písařská chyba ohledně období dlužné náhrady za neoprávněné užívání bytu, kdy se mělo správně jednat o období od [datum] do [datum]). 10. V souvislosti s užíváním bytu žalovaná spotřebovávala služby, které žalobce žalované spolu s nájmem a následným neoprávněným užíváním bytu poskytoval. Jednalo se o 1. elektřinu pro společné prostory a 2. o vodné a stočné. Žalobce žalované vyúčtoval spotřebované služby za období od [datum] – [datum], fakturou [číslo] ze dne 31.01.2022, splatnou ke dni 14.03.2022, a to na částku 12.939,78 Kč, kdy na služby, které účastníci výslovně sjednali v nájemní smlouvě, připadá částka 6.033,14 Kč. Konkrétně nedoplatek za elektřinu pro společné prostory dosahuje částky 353 Kč a nedoplatek za vodné a stočné dosahuje částky 5.680,14 Kč. 11. Tato pohledávka má zčásti právní základ v nájmu dle ust. § 2201 a násl. občanského zákoníku, a zčásti se jedná o bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku. 12. Žalovaná nedoplatek za spotřebované služby nikdy neuhradila. Svůj dluh za spotřebované služby žalovaná následně písemně uznala co do důvodu i výše dne [datum], a to dokonce až do výše 12.939,78 Kč. Žalobce požaduje pouze částku 6.033,14 Kč, která odpovídá službám sjednaným v nájemní smlouvě. 13. Celkem tak žalovaná dluží žalobci 75.952,49 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení. Žalobce žalovanou již nevyzýval předžalobní výzvou k úhradě dluhu, jelikož veškeré výzvy se mu vždy vracely jako nedoručitelné. Žalovaná zároveň v uznání dluhu prohlásila, že souhlasí se soudním vymáháním dlužné částky a že nežádá zasílání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.). 14. Vlastnické právo žalobce doložil listem vlastnictví a nájemní vztah nájemní smlouvou. Předání bytu předávacím protokolem a prodloužení bytu dodatkem [číslo]. Pokud o vyklizení, tak byla doložena výzva k opuštění. A vyklizovací rozsudek shora označený. Dále je zde uznání dluhu, kterým byl dluh řádně uznán, a to přes písemnou chybu, která byla zmíněna výše. 15. Ve věci se stačí zabývat uznáním dluhu, tedy podle § 2053 občanského zákoníku lze žalobě jako důvodné vyhovět co do základu tak zákonného příslušenství dle nař. vl. č. 351/2013 Sb. 16. Úspěšný žalobce má právo podle § 142 o.s.ř. na náhradu nákladů řízení a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a ve spojení s nálezem Ústavního soudu č. 116/2013 Sb., a to za 2 úkony právní služby po 4 140 Kč dle AT a 2 paušály po 300 Kč dle AT, zvýšeno o 21% DPH dle § 137 o.s.ř. a za zaplacený soudní poplatek 3 792 Kč, celkem jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.