21 C 403/2021-94 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 18 349,20 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 981,52 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 257,98 Kč od 25. 2. 2020 do 14. 4. 2020, s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 16 635,20 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 16 635,20 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobce [právnická osoba] došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o rychlé půjčce [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut dne [datum] úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčnících splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 14,90 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, uhradil pouze částku 17 466,76 Kč, právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni 24. 2. 2020. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 24. 4. 2020 mezi žalobcem a [právnická osoba] a.s., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2020, uzavřené mezi [právnická osoba] a.s. a společností [právnická osoba] Po nabytí pohledávky žalobce vyzval žalovaného předžalobní výzvou k tomu, aby svůj závazek uhradil, žalovaný však ani přesto dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka uvedl, že vzhledem k žalobkyní tvrzeným skutečnostem a listinným důkazům je důvodně přesvědčen o tom, že nárok žalobkyně je nesporný. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky předchůdce žalobce a Ceník produktů a služeb. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 30 000 Kč. Účastníci si sjednaly úrokovou sazbu ve výši 14,90 % p. a. Žalovaný se dle smlouvy zavázal uhradit celkem částku ve výši 33 959 Kč, a to pravidelnými měsíčními splátkami dle splátkového kalendáře. Součástí měsíční splátky je jistina, úrok z úvěru a poplatky. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný nehradil předepsané splátky řádně, celkem uhradil splátky ve výši 17 466,76 Kč. S ohledem na to, že se žalovaný dostal do trvalého prodlení s hrazením splátek, předchůdce žalobce využil svého oprávnění a úvěr zesplatnil dne 24. 2. 2020 a vyzval žalovaného k zaplacení zůstatku úvěru včetně příslušenství. Před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne 21. 8. 2020. 5. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla nejprve postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [příjmení] [právnická osoba] a společností [právnická osoba] na [právnická osoba] a.s.. Následně byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [příjmení] [právnická osoba] a žalobcem na společnost žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 6. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobce tak přistoupil k prohlášení úvěru za splatný a toto oznámil žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek. 7. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následujícím způsobem. Soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ustanovení § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr. Žalovanému oproti tomu plynul závazek poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 14,9 % ročně splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalobce prokázal, že žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, vzniklo mu tak právo na přiznání náhrady nákladů řízení. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobci dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost úhradě dlužné částky. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 4 865,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 349,20 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále za jeden hlavní úkon podle § 7 a. t. ve výši 1 860 Kč (vyjádření žalobce k podání opatrovníka), jeden režijní paušál podle § 13 a. t. ve výši 300 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 360 Kč ve výši 705,60 Kč. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta. 10. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podávané návrhy v druhově totožných věcech, tj. vymáhání dluhů ze smluv o úvěru, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b.