25 C 107/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 18 763 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 670 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 213 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky 21 033 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 21 033 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo]. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr, a žalovaný se zavázal úvěr s úvěrovým rámcem 20 000 Kč splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky revolvingového úvěru. Žalobce otevřel žalovanému úvěrový účet [číslo] a vydal žalovanému kreditivní kartu. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobce využil svého práva a prohlásil úvěr dopisem ze dne 23. 1. 2003 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž porušil svoji splátkovou povinnost dle smlouvy o úvěru. Ke dni ukončení činila dlužná částka 26 687 Kč, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka žalovaného na právního nástupce předchůdce žalobce, když oznámení o postoupení bylo žalovanému zasláno přípisem dne 17. 7. 2019. Žalobce požaduje po žalovaném jistinu ve výši 19 955 Kč, poplatky ve výši 1 078 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 3 670 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 213 Kč. Celkový výše postoupené pohledávky tedy činila částku 25 916 Kč ke dni postoupení. 2. Usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud žalovaného v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení a žaloby k žalobě vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě [anonymizováno] neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu proti žalobě a označil důkazy k prokázání svých tvrzení. V usnesení byl žalovaný dále poučen o tom, že nevyjádří-li se bez vážného důvodu včas ve věci samé a ani ve stanovené lhůtě nesdělí soudu, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Uvedené usnesení bylo žalovanému doručeno do datové schránky dnem 28. 6. 2023, přičemž v případě doručování výzvy podle § 114b o. s. ř. do datové schránky žalovaného je doručení tzv. fikcí přípustné (ust. § 114b odst. 4 o. s. ř., ve spojení s ust. § 17 odst. 4 zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů). 3. Dle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu dle § 114b o. s. ř. včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Dle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodne soud rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti žalovanému žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Dle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Dle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. 4. Žalovaný se ve stanovené lhůtě 30 dnů nevyjádřil. Soud na tomto místě dospěl k závěru, že formální předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání byly splněny a uplatněný nárok není v rozporu s předpisy hmotného práva. Jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má proto za to, že žalovaný nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že na vztah žalobkyně a žalovaného dopadá ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 5. S ohledem na shora uvedené, kdy má soud za to, že žalovaný uznal nárok, který je žalobou uplatňován, soud ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř. 6. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, dle § 114b odst. 5 o. s. ř. žalovaný nárok uznal, resp. nastala fikce tohoto uznání, a povaha věci, kdy by se účastníci ohledně sporného nároku mohli jinak dohodnout, takovému řešení nebrání, vyhověl soud žalobě bez dalšího rozsudkem pro uznání ve smyslu § 153a odst. 3 o. s. ř., ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. Rozsudek toliko veřejně vyhlásil, když není dle § 153a odst. 4 o. s. ř. třeba v takovém případě nařizovat jednání. 7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dluhu nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 294 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 842 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 033 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění. 10. V odůvodnění rozsudku pro uznání soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.