28 C 110/2023-23 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 18 283 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru. 2. Žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Před poskytnutím zápůjčky posoudil právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty. Žalovaná svým podpisem stvrdila správnost informací, právní předchůdce žalobkyně informace ověřil a vyhodnotil a dospěl k závěru, že žalovaná je schopna splácet dlužnou částku v souladu se smluvními podmínkami. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to [anonymizována dvě slova] v den uzavření smlouvy. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit částku 12 283 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč a pojistného. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila částku [částka]. Pohledávka byla včetně příslušenství a všech práv s ní spojenými postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni dne [datum] s účinností od [datum]. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky 18 283 Kč sestávající z dlužné jistiny 10 259,63 Kč a dlužné částky poplatku 8 03,37 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 578,64 Kč úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaná nic neuhradila, ačkoliv byla k úhradě vyzvána předžalobní upomínkou. 3. Žalovaná nic netvrdila, k věci se nevyjádřila. 4. Soud rozhodl dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, která se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla řádně předvolána. 5. Co do žalované jistiny soud z předložené smlouvy zjistil, že žalovaná podepsala smlouvu o zápůjčce ve výši [částka], která jí byla poskytnuta [anonymizována dvě slova] při podpisu smlouvy dne [datum]. Za poskytnutí zápůjčky byl sjednán poplatek ve výši 12 283 Kč, úrok ve výši 2 504 Kč, částka za zpracování, doručení a administrativní činnost 5 652 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 4 127 Kč, celková dlužná částka tak činila 26 283 Kč a žalovaná se zavázala splácet ji formou [anonymizováno] týdenních splátek po [částka]. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná uhradila celkem [částka], jednotlivé platby byly rozpočítány na jistinu a úroky a náklady úvěru. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla společností [právnická osoba] postoupena žalobkyni dle § 1879 OZ (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Aktivní věcná legitimace žalobkyně v řízení je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (§ 1879 o. z.). Účinnost postoupení pohledávky vůči žalovanému ve smyslu § 1882 odst. 1 o. z. je založena písemným oznámením odeslaným původním věřitelem žalované. 7. Právně tak byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 OZ, která však podléhá úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.). 8. Podle § 86 z. s. ú. je povinností poskytovatele úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované. K úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalované zápůjčku splácet, zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tyto skutečnosti jsou stvrzeny podpisem zákazníka, když právní předchůdce žalobkyně vycházel ze zásady presumce poctivosti jednání spolukontrahenta, neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě. Z předložené zákaznické karty vyplynulo, že žalovaná uvedla, že žije s [role v řízení], má [anonymizována dvě slova], je [anonymizováno], má příjem z dohody o pracovní činnosti/dohody o provedení práce, zaměstnání bylo ověřeno pracovní smlouvou a potvrzením o příjmu. Je pracovně zařazena jako [anonymizováno], zaměstnavatel [ulice] [právnická osoba] [jméno], se sídlem [adresa]. Pravidelný příjem žadatelky (žalované) je [částka], počet zdrojů příjmu 1, další čisté příjmy domácnosti [částka], odhadované měsíční výdaje žadatele [částka]. Žadatelka předložila pracovní smlouvu a potvrzení o příjmu [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [rok]. Žadatelka dále uvedla, že nemá [anonymizována dvě slova], zápůjčku u jiné společnosti a bankovní účet. 9. Předmětem činnosti původního věřitele je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú. Vzhledem k tomu byl původní věřitel podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinen při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 z. s. ú.). Z uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli. 10. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by původní věřitel s odbornou péčí posuzoval schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku (spotřebitelský úvěr). Původní věřitel vycházel pouze z informací žalované k majetkovým a výdělkovým poměrům, v nichž uvedla, že [anonymizováno] s [role v řízení], její příjem je okolo [anonymizována dvě slova] Kč měsíčně, přičemž příjem domácnosti je dalších [anonymizována dvě slova] Kč, nemá závazky ani bankovní účet. Výdaje žalované jsou uvedeny jako„ odhadované“. Žalovaná předložila pracovní smlouvu, ale v zákaznické kartě je uvedeno, že pracuje na základě dohody o pracovní činnosti/dohody o provedení práce, jako zaměstnavatel je uvedena společnost se sídlem v [obec] ([obec] nad [příjmení]), právní předchůdce žalobkyně nezkoumal, zda má žalovaná např. náklady s dojížděním do zaměstnání, když zaměstnavatel sídlí v jiném okrese než kde je bydliště žalované, nebo kde vlastně zaměstnání vykonává, na jakou dobu či počet hodin je dohoda mimo pracovní poměr uzavřena, v tomto případě, má soud za to, že už jenom tyto tvrzené okolnosti měly právního předchůdce žalobkyně vést k podrobnějšímu prověřování úvěruschopnosti žalované. Žalovaná uvedla, že [anonymizována dvě slova] [role v řízení], celkový příjem domácnosti uvedla, že je včetně jejího [anonymizována dvě slova] příjmu asi [anonymizována dvě slova] Kč. Chybí zde však například posouzení nákladů na bydlení, když doklady k těmto nákladům ani nebyly vyžadovány, stejně tak nebyl zjišťován počet osob žijících s žalovanou v domácnosti, atp. Na základě výše popsaného stavu tak soud dospěl k závěru, že původní věřitel neposuzoval majetkové a výdělkové poměry žalované obezřetně, pouze formálně prověřil, že žalovaná vykazuje v době podání žádosti o zápůjčku příjem. 11. Protože původní věřitel v rámci předsmluvních povinností nepostupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti dl